Ač se to nezdá, i tím, že učíme děti vážit si hmyzu, broučků i žížal, zakládáme jejich vztah ke zvířatům. Neboť i hmyz patří do zvířecí říše, a na něm se dá naučit základům lásky ke zvířatům.

Ve Velké Británii byl již do učebních osnov základních škol umístěn povinný předmět Zvířata a my, který se začínají učit děti již v sedmi letech. Pomohl by předejít či minimalizovat dětskou brutalitu, jež se zaměřuje nejen proti dětem, ale samozřejmě proti zvířatům.

Zvířata jsou bezbrannější než například spolužáci, pomineme-li ovšem rozzuřeného rotvailera, který se na záškodníka vrhne přes plot, neboť mu nad jeho dlouhodobým šikanováním došla trpělivost.

Entomolog Rhiannon Pursall z Královské entomologické společnosti přivítal tento nenásilný nápad britského ministerstva a připomněl: "Mnoho dětí neuznává hmyz jako zvířata. Jsou schopni zabít mravence, vosu nebo pavouka, ale už nezabijí kočku nebo psa.

Tím, že se děti naučí vážit si a případně pečovat o hmyz, budou lépe vybaveni do budoucna, co se týče úcty ke všemu živému."

Někdo se specializuje na chov exotických pavouků, i tím se může vytvářet vztah člověka a přírody.

FOTO: Novinky

Další odborník Andrew Rosindell přidal názor, že "všechna malá a velká zvířata mají svůj prostor na světě". Také dodal: "Ale doufám, že se děti zároveň naučí rozpoznat rozdíl mezi zabitím komára a štěněte psa. Není třeba děcka traumatizovat." 

Ve výuce předmětu Zvířata a my se žáci také učí, že je protizákonné zanechat psa v horkém dni zamčeného v autě, neboť je to kvalifikováno jako ublížení na zdraví. Není také vhodné rušit mláďata v ptačích hnízdech.

Rosindel neopomněl zdůraznit, že "je důležité, aby si mládež uvědomovala zodpovědnost za souvislosti mezi člověkem a přírodou".