Během studie psychologové z Británie měřili školákům ve věku mezi šesti a sedmi roky délku prstů a testovali jejich matematické a verbální dovednosti.

Chlapci s ukazováčkem delším než prsteníček měli tendenci excelovat v matematice, zatímco dívky s ukazováčkem a prsteníčkem stejné délky měly lepší výsledky ve verbálních testech.

V poslední době se objevila řada studií, které se zabývaly poměrem délky článků prstů a kognitivními funkcemi, osobnostními charakteristikami, atletickou výkonností či rizikem některých onemocnění.

Na mozek i vývoj prstů působí testosteron a estrogen

Podle vědců lze vše vysvětlit na hormonální úrovni. Délka prstů se totiž formuje již v děloze, kdy je plod vystaven účinkům testosteronu a estrogenu - pohlavní hormonů muže a ženy. Pokud převažuje při vývoji plodu účinek testosteronu, ukazováček bývá kratší než prsteníček, zatímco estrogen naopak podporuje rovnost v délce obou prstů. Prenatální působení hormonů ale stejně tak ovlivňuje vývoj mozku.

"Testosteron byl prokázán jako hormon podporující rozvoj oblastí mozku, které jsou často spojeny s prostorovými a matematickými schopnostmi," tvrdí vedoucí studie Mark Brosnan z University of Bath. Estrogen naopak ovlivňuje tu část mozku, která je zodpovědná za jazykové schopnosti.