Článek
Z nevysvětlitelných důvodů prostě samice všech možných druhů živočichů včetně člověka občas dají přednost slabším a bojácnějším jedincům. Za vším zřejmě stojí tzv. chemie lásky.
Z nevysvětlitelných důvodů prostě samice všech možných druhů živočichů včetně člověka občas dají přednost slabším a bojácnějším jedincům. Za vším zřejmě stojí tzv. chemie lásky.
Z nevysvětlitelných důvodů prostě samice všech možných druhů živočichů včetně člověka občas dají přednost slabším a bojácnějším jedincům. Za vším zřejmě stojí tzv. chemie lásky. Studiem širokého spektra agresivity u různých druhů živočichů včetně člověka se zabývali experti z University of Southern California. „Vítěze a ztroskotance mohou charakterizovat neočekávané interakce mezi jedinci – tzv. chemie,“ uvedli v závěru své studie vědci z Kalifornie. Mnohdy jsou tedy chemie a pověstná jiskra při svádění důležitější než nablýskané svaly.
Z nevysvětlitelných důvodů prostě samice všech možných druhů živočichů včetně člověka občas dají přednost slabším a bojácnějším jedincům. Za vším zřejmě stojí tzv. chemie lásky. Studiem širokého spektra agresivity u různých druhů živočichů včetně člověka se zabývali experti z University of Southern California. „Vítěze a ztroskotance mohou charakterizovat neočekávané interakce mezi jedinci – tzv. chemie,“ uvedli v závěru své studie vědci z Kalifornie. Mnohdy jsou tedy chemie a pověstná jiskra při svádění důležitější než nablýskané svaly.
Z nevysvětlitelných důvodů prostě samice všech možných druhů živočichů včetně člověka občas dají přednost slabším a bojácnějším jedincům. Za vším zřejmě stojí tzv. chemie lásky. Studiem širokého spektra agresivity u různých druhů živočichů včetně člověka se zabývali experti z University of Southern California. „Vítěze a ztroskotance mohou charakterizovat neočekávané interakce mezi jedinci – tzv. chemie,“ uvedli v závěru své studie vědci z Kalifornie. Mnohdy jsou tedy chemie a pověstná jiskra při svádění důležitější než nablýskané svaly.Vědci se snažili odhalit zákonitosti paradoxu, který platí u organismů od octomilek po člověka. Položili si otázku: „Pokud totiž válečníci vyhrávají bitvy, proč se všichni samci (včetně mužů) nevyvíjejí v extra agresivní jedince?“ U octomilek totiž řada samiček občas propadne bojovníkovi, občas ale také samci, který nebojuje, a občas některým samcům zase bez zřejmých důvodů.
Z nevysvětlitelných důvodů prostě samice všech možných druhů živočichů včetně člověka občas dají přednost slabším a bojácnějším jedincům. Za vším zřejmě stojí tzv. chemie lásky. Studiem širokého spektra agresivity u různých druhů živočichů včetně člověka se zabývali experti z University of Southern California. „Vítěze a ztroskotance mohou charakterizovat neočekávané interakce mezi jedinci – tzv. chemie,“ uvedli v závěru své studie vědci z Kalifornie. Mnohdy jsou tedy chemie a pověstná jiskra při svádění důležitější než nablýskané svaly.Vědci se snažili odhalit zákonitosti paradoxu, který platí u organismů od octomilek po člověka. Položili si otázku: „Pokud totiž válečníci vyhrávají bitvy, proč se všichni samci (včetně mužů) nevyvíjejí v extra agresivní jedince?“ U octomilek totiž řada samiček občas propadne bojovníkovi, občas ale také samci, který nebojuje, a občas některým samcům zase bez zřejmých důvodů.
„Prokázali jsme u octomilek, že i ti geneticky nejagresivnější samci mohou mít Achillovu patu a prohrát v boji se samci, kteří jsou ve většině případů ztroskotanci. Různé samice (a ženy také) preferují různé samce (muže),“ tvrdí vedoucí autor studie Brad Foley.
