Článek
Po pondělních rozsudcích původně informovali činitelé soudu, kteří si nepřáli být jmenováni z obavy, že je vojenské úřady potrestají. Na procesy se Su Ťij a dalšími představiteli svržené vlády nemají přístup média ani diváci. Obhájci, kteří byli dříve jediným zdrojem informací o průběhu soudních slyšení, dostali v říjnu od vojenských úřadů zákaz podávat jakékoli zprávy.
Soud poslal bývalou barmskou vůdkyni Su Ťij na čtyři roky do vězení
Verdikty později potvrdila barmská státní televize, která zároveň informovala o snížení trestu na polovinu u obou dvou odsouzených. Důvod pro částečnou milost není z dosavadních informací tiskových agentur zřejmý.
Oba odsouzení politici si trest odpykají tam, kde jsou v současné době zadržováni, což naznačuje, že nepůjdou do vězení, uvedla agentura Reuters. Podle ní jsou oba na neznámém místě. Dřívější informace hovořily o tom, že svržená barmská vůdkyně pobývá v domácím vězení.
We strongly condemn this politically motivated verdict, which is yet another setback for democracy in #Myanmar 🇲🇲. The lack of due process shows a complete disregard for the rule of law. Czechia 🇨🇿 stands fully with Aung San Suu Kyi and other democratically elected leaders! https://t.co/bhjhSTpj8S
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) December 6, 2021
V listopadu přišel vojenský převrat
Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír, 76leté Su Ťij, vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.
Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním; právníci političky je odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná. Všechna jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách, napsala agentura AP. Ústava zakazuje komukoli, kdo byl poslán do vězení, zastávat vysoký státní úřad nebo se stát poslancem.
Bývalá barmská vůdkyně Su Ťij se poprvé od puče objevila osobně u soudu
OSN, Evropská unie i jednotlivé země jako Británie kritizovaly původně čtyřletý trest vězení, proces označily za politicky motivovaný, a vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Su Ťij i dalších politických vězňů v Barmě.
I deset měsíců po převratu pokračují v Barmě protesty obyvatel. Při nedělním pochodu proti vojenské vládě a za propuštění Su Ťij zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek.
Od 1. února, kdy junta svrhla demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci, zahynulo v Barmě více něž 1300 lidí. Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která zaznamenává oběti zásahů barmských bezpečnostních sil, uvádí, že dalších 7750 lidí čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.