Článek
Páteční usnesení sice není právně závazné, ale má značný politický význam, protože rezoluci v pátek podpořilo 119 zemí a hlasovalo proti ní jen Bělorusko. Rusko a Čína, které dodávají zbraně do Barmy, jsou však mezi 36 zeměmi, které se zdržely hlasování. Některé ze států, které nehlasovaly, uvedly, že se jedná o interní záležitost Barmy. Jiným vadilo, že rezoluce opominula zákrok armády proti muslimské menšině Rohingů před čtyřmi lety, kvůli němuž ze země odešel téměř milion lidí.
V Barmě vypálili celou vesnici, požár zřejmě založila armáda
„Hrozí rozsáhlá občanská válka,” řekla před Valným shromážděním zmocněnkyně OSN pro Barmu Christine Schranerová Burgenerová. „Je třeba jednat rychle. Příležitost zvrátit vojenský převrat se zmenšuje. Zástupce EU Olof Skoog uvedl, že rezoluce „delegitimizuje vojenskou juntu, odsuzuje její násilí proti vlastnímu lidi a demonstruje izolaci země v očích světa.“
Pučisté tvrdě potlačují protesty
Barmská armáda provedla 1. února převrat, který zdůvodnila údajnými podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Podvody se přitom neprokázaly. Puč zprvu vyvolal masivní nenásilné demonstrace. Poté, co armáda a policie pokojné protesty krvavě potlačily, začalo ve městech i na venkově vznikat menší ozbrojené povstání. Podle barmské Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) armáda od puče zadržela 5000 lidí a zabila přes 870 civilistů. Armáda tvrdí, že počet mrtvých je nižší.
Svržená barmská vůdkyně Su Ťij čelí dalšímu stíhání, za korupci jí hrozí 15 let
Protesty byly původně nenásilné, ale natolik rozsáhlé, že proti nim pučisté tvrdě zasahovali. Nyní se většina odpůrců junty cvičí v táborech etnických ozbrojených skupin, z nichž mnohé bojují proti režimu po dekády. Po puči se místy obnovily střety mezi vládními vojsky a milicemi etnických minorit.