Hlavní obsah

Obří skvrna na Jupiteru se scvrkává kvůli změně klimatu

Po tři sta let byla velká rudá skvrna spojena s tváří největší planety sluneční soustavy – Jupiteru. Skvrna, která je ve skutečnosti gigantickou bouří o průměru dvakrát větším, než je planeta Země, se scvrkává a kolem ní se vynořují menší skvrny, které možná chtějí „matku všech bouří“ nahradit.

Obří skvrna na Jupiteru se scvrkává kvůli změně klimatu

Podle vědců jsou změny na Jupiteru mimo jiné důkazem, že i v atmosféře tohoto plynného obra probíhají klimatické změny. Upřesněné údaje na základě pozorování z let 1996 až 2006 umožnily změřit bouři, jejíž okraje se rozplývají v mračnech plynné planety.

„Během sledovaného období se rudá skvrna v poloměru zmenšila o patnáct procent,“ sdělil serveru Space.com Xylar Asay-Davis, který skvrnu studoval společně s Philem Marcusem, Mikem Wongem a Imke de Paderovou na univerzitě v americkém Berkeley. Přestože se skvrna podle všeho smrskává, neznamená to, že by měla brzy zmizet.

„Skvrna se sice smrskává, ale proudění nezpomaluje,“ upozornil Asay-Davis s tím, že se rychlost větrů v této „věčné“ bouři pohybuje nad 480 kilometry v hodině. Bouře je stále v rovnováze při kumulaci a výdeji energie. Nicméně pravděpodobně dochází z času na čas k určitému vychýlení, kdy bouře získává méně energie. To se pak projeví pozorovaným zmenšováním.

Tvář Jupiteru se mění od roku 2005 

Nicméně Asay-Davies přiznává, že společně s kolegy příliš o přesném mechanismu bouří na Jupiteru mnoho nevědí a mohou se jen dohadovat. Sonda Casini, která poskytla v roce 2000 zatím nejpodrobnější mapu bouří na Jupiteru, ukázala, že proudění v pásu mezi 70 stupněm severní a jižní délky dosahují běžně kolem 400 km/h.

Největší změny začaly probíhat v letech 2005 až 2007, kdy se začaly projevovat změny v proudění. V roce 2007 byla zachycena i malá rudá skvrna, která by mohla s velkou soupeřit. Podle vědců vznikají změny v proudění na Jupiteru v souvislosti s klimatickými změnami, které zde probíhají bez lidského přičinění.

Jupiter

Jupiter je dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady. Často je označován za „nedokončenou hvězdu“, i když toto srovnání je značně nepřesné.


Počet měsíců: 63

Rovníkový průměr: 142 984 km

Hmotnost: 1,899×1027 kg
(317,8 Zemí)

Proudění je nejspíš mechanismem, který vyrovnává teploty mezi teplejší rovníkovou oblastí a chladnějšími póly – především jižním. Hlavní faktorem bude pravděpodobně kolísání slunečního svitu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků