Článek
Americkou armádu podle něj chrání přinejmenším 310 soukromých firem. Mezi ně se řadí nejen známé americké společnosti, ale i stovky firem z celého světa. Deník kromě České republiky namátkou uvádí země jako Uganda, Filipíny nebo Rumunsko.
Podle federálních vyšetřovatelů nicméně stále neexistuje centrální databáze všech bezpečnostních firem, které si Spojené státy platí. Nejnovější seznam je souhrnem údajů z několika zdrojů - seznamů amerického ministerstva obrany, ministerstva zahraničí a několika dalších vládních databází státních zakázek. Úřady vyšetřovatele upozornily, že jejich zdroje nemusí být zcela přesné. Za předpokladu, že databáze nejsou kompletní, se však dá odhadovat ještě větsí skutečný počet firem i náklady na ně vynaložené.
Ministerstvo obrany naopak některé závěry vyšetřovatelů zpochybnilo, z celého seznamu potvrdilo pouze 77 firem s kontrakty v hodnotě 5,3 miliardy dolarů.
Skandál Blackwater
Soukromé bezpečnostní firmy čelily v Iráku v minulosti mnoha problémům. Ochranka americké firmy Blackwater například v září 2007 postřílela 17 iráckých civilistů. Pracovníci firmy se dušovali, že stříleli v sebeobraně, irácká vláda však incident označila za úmyslnou vraždu.
Soukromé společnosti tehdy požívaly před iráckými soudy imunity. O tu by ale měly podle nyní dojednávané americko-irácké smlouvy přijít, což jim pobyt v Iráku ztíží.
Již v srpnu deník napsal, že Spojené státy od invaze v roce 2003 za služby soukromých společností utratily téměř 100 miliard dolarů. Znamená to, že soukromníci shrábli pětinu celkových amerických nákladů na iráckou operaci, v zemi je nyní víc zaměstnanců soukromých firem, než příslušníků americké armády.
Koaličním armádám v Iráku vyprší mandát OSN 31. prosince. Má jej nahradit nová irácko-americká smlouva, která stanoví podmínky, za nichž budou moci Američané v Iráku působit. Iráčtí vyjednávači přinutili americkou stranu k mnoha ústupkům, například v otázce konkrétního data stažení. Je jím konec roku 2011, pokud irácká vláda nepožádá o prodloužení.
