Na Náhorní Karabach dopadají zakázané kazetové bomby

„Použití kazetových bomb je podle mezinárodního práva zakázáno. Použití kazetových bomb k útoku na civilní oblasti je extrémně nebezpečné a povede pouze k dalším úmrtím a zraněním,“ uvedl Denis Krivošejev, zástupce ředitele Amnesty International pro Evropu a Střední Asii.

Kazetové bomby se skládají z kazety (kontejneru), který obsahuje menší druh munice, například drobné časované bombičky nebo miny. Ty jsou často načasovány tak, aby se aktivovaly až po delší době po bombardování a zranily tak velké množství lidí. Odhaduje se, že pět až 20 procent kazetových bomb neexploduje a stává se hrozbou pro civilní obyvatelstvo, uvádí Amnesty International.

Arménie a Ázerbájdžán devátým dnem svádějí boje o enklávu Náhorní Karabach. Obnovené střety o region v jižní části Kavkazu jsou nejkrvavější za více než 25 let, napsala agentura Reuters. Obě země se navzájem obviňují z útoků na civilní oblasti.

Oficiální zástupci arménské populace Náhorního Karabachu uvedli, že při bojích zahynuli další vojáci, celková bilance obětí v řadách arménských ozbrojených sil tak stoupla na 223 mrtvých. Ázerbájdžán své vojenské ztráty nezveřejňuje, ale tvrdí, že v důsledku bojů už bylo zabito 25 ázerbájdžánských civilistů.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.

Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.