Článek
I Sluneční soustava si podle astrofyzičky Jane Greavesové prošla bouřlivou etapou, kdy byly vesmírné srážky planet s kometami a asteroidy mnohem častější. Pozůstatkem po těchto srážkách a zároveň i arzenálem komet je Kuiperův pás za Neptunem, který obklopuje celou Sluneční soustavu.
„Pokud by komety o velikosti té, která na Zemi zahubila dinosaury, dopadaly každých dvacet miliónů let, život by se vůbec nevyvinul,“ sdělila Greavesová.
Přibližně 20 procent blízkých planetárních systémů má vlastní obdoby Kuiperova pásu, které jsou podle údajů ze Spitzerova teleskopu ještě mohutnější než ten ve Sluneční soustavě. Mohutnější pás signaluzuje větší počet komet, ale je s tím spojeno i větší množství srážek komet s planetami?
Odpověď závisí na poloze velkých plynných obrů - velkých planet jako je Jupiter, který funguje jako štít - vychyluje komety od centra Sluneční soustavy. Pokud by byl Jupiter velký jako Saturn, hrozilo by Zemi mnohem větší rizik, více by jich prolétlo do soustavy.
Jupiter funguje jako štít
Krátery na Zemi, které často překryla eroze a geologické změny, ukazují, že přibližně před 3,8 miliardami let, 700 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, poklesl počet srážek. Tento pokles byl nejspíš způsoben změnou drah velkých planet - Jupiteru a Saturnu, které se posunuly dál od Slunce. Posun odtlačil i Uran a Neptun a také odmrštil většinu komet do mezihvězdného prostoru.
„Možná to byla výjimečná událost, nebo se to stalo i v jiných systémech? - to nevíme, chybí nám přesnější údaje o jiných slunečních soustavách,“ vysvětlila Greavesová.
Štít, který má Země v Jupiteru není dokonalý, a lidstvu tak hrozí podobný osud jako dinosaurům, kteří vymřeli po dopadu až dvacetikilometrového asteroidu nebo komety v oblasti poloostrova Yucatán před 65 milióny let.
Pokud by kometa měla průměr 100 kilometrů nepřežilo by takovou srážku nic. Drtivý dopad by narušil zemský plášť a především by zlikvidoval atmosféru. Země takovou katastrofou prošla ještě v době, než život vůbec vznikl. Greavesová však ujišťuje, že dopad stokilometrového je nepravděpodobný do konce životnosti Slunce (tedy v příštích šesti miliardách let) a dopad tělesa, které zahubilo dinosaury se objeví jednou za 100 miliónů let.