Hlavní obsah

Globální oteplování brzdily v minulosti emise olova, tvrdí studie

Když se vlády rozvinutých zemí v zájmu čistšího a zdravějšího životního prostředí rozhodly přejít na bezolovnatý benzín, paradoxně odbrzdily globální oteplování. Nový mezinárodní výzkumu dokazuje, že olovo významně stimuluje formování oblaků ledových krystalů. Takové mraky propouštějí více tepelné energie vyzářené od zemského povrchu zpět do vesmíru. Jedovaté olovo tak zmírňovalo projevy globálního oteplování.

Globální oteplování brzdily v minulosti emise olova, tvrdí studie

Na výzkumu se podíleli vědci z USA, Německa a Švýcarska. Na observatoři Sphinx ve výšce 3580 metrů na švýcarském Jungfraujoch analyzovali chemické složení oblaků v letech 2006 a 2007.

„Kapky vody při nulové teplotě v atmosféře nezamrznou,“ upozornil profesor Joachim Curtius z Fankfortu. Analýza procesu formování srážkových mraků a ledových částeček je podle profesora Stephana Borrmanna klíčová pro pochopení fungování pozemského klimatu a koloběhu vody i v souvislosti s globálním oteplováním.

K formování srážkových systémů a ledových krystalů mohou přispívat různé nečistoty, včetně prachu ze Sahary. Ovšem olovo podle studie spouští krystalizaci rychleji než ostatní látky i za vyšších teplot. Pokud by všechny led formující částice v atmosféře obsahovaly olovo, pak by podle vědců dosahovalo množství tepla vyzářené z jednoho čtverečního metru 0,8 Wattu. Pro srovnání: ekvivalent lidmi vyprodukovaných emisí oxidu uhličitého na jeden metr čtvereční odpovídá 1,6 Watt.

Vědci se proto domnívají, že emise z provozu aut, které jezdily v 70. a 80. letech na olovnatý benzin, v tomto období významně brzdily projevy globálního oteplování. Podle vědců by to vysvětlovalo, proč se nárůst teplot začal projevovat až od 90. let.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků