Bojiště v ulicích Hongkongu. Lidé se masově bouří proti tvrdému zákonu Pekingu

Do ulic vyšly na protest davy lidí. Byli proti nim nasazeni těžkooděnci, kteří lidi rozhánějí vodními děly a pepřovým sprejem.  V centru města se shromáždily tisíce lidí a někteří z nich skandovali heslo „Nezávislost Hongkongu”.

„Bojím se, že půjdu do vězení, ale musel jsem přijít podpořit spravedlnost,” uvedl jeden z protestujících. Policie desítky demonstrantů zatkla za „nezákonné shromažďování, porušení bezpečnostního zákona a neuposlechnutí policejního rozkazu”.

Už předtím byl zadržen jeden člověk na základě nového zákona, který v den 23. výročí předání města pod čínskou správu mával vlajkou nezávislého města.

Hongkongský profesor práva Eric Cheung uvedl, že zákon je ještě horší, než čekal: „Zákon nedefinuje národní bezpečnost, tato bude definována bezpečnostním zákonem Čínské lidové republiky.“ Rozhoduje tedy jen Peking. Minimálním trestem jsou tři roky vězení, maximálním pak doživotí.

Šéf čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-ming na tiskové konferenci novinářům řekl, že na základě zákona nově zřízený čínský úřad pro národní bezpečnost v Hongkongu bude moci podle článku 55 této normy stíhat občany města podle jurisdikce pevninské Číny v případě některých „vážných trestných činů”.

Když Velká Británie v roce 1997 předávala Hongkong Číně, Peking se zavázal, že podle zásady „jedna země, dva systémy” zůstane ekonomický systém i životní styl někdejší britské kolonie nezměněn po dalších 50 let. Hongkong má v rámci ČLR status zvláštní správní oblasti.

Loni přitom začaly v Hongkongu masové protesty právě kvůli snaze přijmout zákon o vzájemném vydávání těžkých zločinců. Obyvatelé města se obávali, že by mohl být uplatněn nejen u zločinců, jako jsou vrazi, ale i u odpůrců politiky Pekingu, kteří by mohli být na jeho základě předáni do pevninské Číny a tam pak být souzeni podle čínských zákonů.

Nově zřízený čínský úřad pro národní bezpečnost bude mít i vlastní bezpečnostní síly. Ani úřad, ani tyto síly nebudou spadat pod hongkongskou správu.

„My Číňané se nenecháme nikým zastrašit. Pryč jsou dny, kdy jsme museli přijímat signály od ostatních. Tento zákon bude Damoklův meč visící nad malou skupinou zločinců, kteří se chtějí vměšovat do hongkongských záležitostí,“ řekl Čang Siao-ming.

Zákon se nevztahuje jen na obyvatele Hongkongu a cizince v něm přítomné, ale i na lidi, kteří ho poruší mimo území Hongkongu. Působí tedy extrateritoriálně. Pokud by člověk, který ho poruší, přijel do Hongkongu, mohl by být na jeho základě stíhán. Je tedy ještě přísnější než stávající čínská norma, která se vztahuje jen na činy spáchané na území Číny.

Mluvčí hongkongské policie řekl, že lidé, kteří budou zveřejňovat a šířit materiály podporující nezávislost, mohou čelit hrozbě zatčení a stíhání.

Ve středu ráno se hongkongští politici a hodnostáři sešli v počtu přesahujícím povolených 50, aby přihlíželi vztyčení čínské vlajky připomínající výročí předání Hongkongu pod čínskou správu. Propekingská správkyně města Carrie Lamová označila poslední rok, kdy město paralyzovaly protesty, za nejvážnější výzvu v její 40leté kariéře, ale dodala, že by se obtíže mohly překonat s pomocí Pekingu.

Zákon vysoce ocenila: „Je považován za nejdůležitější krok ve vývoji vztahů mezi ústřední vládou a Hongkongem od jeho předání.“

V Pekingu označili zákon za milník a bod zvratu, který pomůže vrátit Hongkong po roce protestů na cestu prosperity.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo čínský postup odsoudil. „Komunistická strana Číny slíbila Hongkongu 50 let svobody pro hongkongský lid a dala mu jen 23 let.“

Dodal, že Spojené státy „nebudou nečinné, když Čína spolkne Hongkong do svého autoritářského chřtánu“. Je však otázka, co mohou USA udělat, když už bývalá britská kolonie Hongkong součástí Číny je.