Podle britského deníku The Guardian šlo o první systematický průzkum biologicky rozložitelných plastových tašek. Vědci z útvaru pro výzkum odpadů při univerzitě v Plymouthu je ponechali napospas živlům společně s běžnými igelitkami, rozdíl ale nakonec nebyl nijak nápadný.

V testech se zkoumalo pět tašek: dva typy, které se měly rozložit působením vzduchu, jeden biorozložitelný, jedna kompostovatelná taška a jedna konvenční polyetylenová nákupní taška.

Supermarkety dál chrlí miliardy tašek

Zdaleka nejlépe si vedly tzv. kompostovatelné plasty. Ty v moři zcela zmizely po pouhých třech měsících, uvádí se v magazínu Environmental Science and Technology, kde byly výsledky testů zveřejněny. „Je otázkou, jak moc jsou biorozkladné hmoty spolehlivé. Možná že vůbec nejde o realistické řešení problémů s odpady,“ přiznala Imogen Napperová, která výzkum řídila.

Odborníky podle Guardianu zneklidňuje, že prakticky polovina všech plastových tašek končí v odpadu po jediném použití. Supermarkety navzdory zpoplatnění nadále produkují miliardy igelitek ročně.

Podle expertů z Plymouthu jich bylo v roce 2010 v Evropské unii 98,6 miliardy. Od té doby se ročně objeví dalších sto miliard plastových tašek. Problém měly řešit biorozkladné hmoty, výzkum však jejich efektivitu zásadně zpochybnil. Profesor Richard Thompson dokonce naznačil, že v otázce odpadů mohou veřejnost uvádět výrobci alternativních hmot v omyl.

Výrobce testovaných tašek, firma Vegware, označila studii za „včasné a případné upozornění, že žádná hmota není zázračná“.

„I ta naše se nejlépe rozkládá a může být recyklována v odpovídající provozní lince. Je třeba plně chápat rozdíly mezi pojmy kompostovatelný, biorozložitelný a kyslíkově-rozkladný. Zakopat něco ještě neznamená, že vznikne kompost. A vyhazování čehokoli umělého do přírody je a zůstane znečišťováním,“ dodal mluvčí firmy.