„Udělali dohodu, ale oni ji nechtějí,“ řekl AFP 33letý uprchlík Muhammad Syed, když hodnotil názor běženců. „Když se vrátíme, budou nás zas mučit a zabíjet,“ vysvětlil důvod odmítání. Podobné obavy jsou v uprchlické komunitě Rohingů rozšířené.

„Je to past. Dávali nám podobná ujištění už dříve a stále nám dělají ze života peklo,“ vypověděla uprchlá žena, která uvedla jen své jméno Dolu. „Raději bych žila tady. Dostáváme jídlo a máme tu přístřeší a můžeme se svobodně modlit. Je nám dovoleno žít,“ dodala.

„Musejí nás uznat jako občany země,. Musejí nám dát rohinžské průkazy. Jenom tak půjdeme zpátky,“ řekl další uprchlík Aziz Chán v obřím táboře Kutupalong. „Jinak radši zemřeme tady v Bangladéši.”

Uprchlíci z Barmy nesou pytle s pomocí do improvizovaného uprchlického tábora u Cox's Bazaru.

Uprchlíci z Barmy nesou pytle s pomocí do improvizovaného uprchlického tábora u Cox’s Bazaru.

FOTO: Hannah McKay, Reuters

Obavy Rohingů ještě zvyšuje rozhodnutí barmské vlády, která odmítla spolupracovat se zvláštní zpravodajkou OSN pro lidská práva a nevpustí ji na své území. Zpravodajka I Jang-hi to ve středu oznámila v Ženevě.

„Prohlášení o nespolupráci s mojí misí lze vnímat pouze jako silnou známku toho, že se v Arakanském státě stejně jako ve zbytku země musí dít něco hrozného," uvedla I podle agentury Reuters.

Exodus a masakr Rohingů

Rohingové, kterým Barma odpírá občanství, začali utíkat na konci srpna, když armáda tvrdě odpověděla na útoky několika desítek rohinžských vzbouřenců na policejní stanice. Do sousedního Bangladéše jich nakonec uteklo 640 000. Podle sdělení Lékařů bez hranic z půlky prosince bylo při řádění barmské armády a buddhistických milic zabito nejméně 6700 Rohingů, i když Barma uvádí jen 400 obětí.

„Setkali jsme se a hovořili s lidmi, kteří přežili násilí v Barmě a nyní přežívají v nehygienických podmínkách v přeplněných táborech v Bangladéši. To, co jsme zjistili, bylo šokující. A to jak z hlediska počtu lidí uvádějících smrt člena rodiny v důsledku násilí, tak v tom, jakými otřesnými způsoby byli podle nich jejich příbuzní zabiti nebo vážně zraněni. Nejvyšší počet úmrtí se časově shoduje se zahájením operací bezpečnostních sil během posledního srpnového týdne,“ uvedl Sidney Wong z Lékařů bez hranic. Dodal, že i po souhlasu Barmy s návratem utíkají Rohingové z Arakanského státu.

OSN uvedla, že vyhánění a vraždění Rohingů má v sobě „aspekty genocidy“. [celá zpráva]

Barma pod tlakem

Pod tlakem mezinárodního společenství nakonec na konci listopadu Barma souhlasila s tím, že přijme uprchlíky zpět, protože Bangladéš není schopen jejich příliv zvládnout. [celá zpráva]

Barma, která Rohingy jako etnikum neuznává a tvrdí, že jde pouze o Bengálce, kteří se na její území přistěhovali v době, kdy země byla britskou kolonií, zdůraznila, že návrat je čistě dobrovolný a nebude do něj nikoho nutit. Současně případným navrátilcům přislíbila barmská vláda bezpečnost.

Nechuť Rohingů vrátit se ale Barmě vyhovuje a umožňuje jí dosáhnout cíle vyhnání muslimských Rohingů. Barma zasáhla proti muslimům opakovaně, už v roce 2012 jich při násilí přišlo o střechu nad hlavou sto tisíc.