Jeden z jejich vůdců pocházel z Tróady, tedy z oblasti, které dominovala proslulá Trója.

Princ Muksus z Tróady patřil podle nápisu k vůdcům bojovníků vyslaných sílícím královstvím Mira v Malé Asii. Ti se obořili na pobřeží Levanty a také Egypta, který jen s velkým úsilím odrazil nápor přicházející z moře. Tyto aktivity zachycuje dávný nápis v luvijštině, dávno zaniklém indoevropském jazyku, který byl příbuzný chetitštině.

Ovládnutí Tróje a plenící flotila

„Lze tak věrohodně rozluštit jednu z největších hádanek středomořské historie,“ řekl listu The Independent po rozluštění nápisu německý geoarcheolog Eberhard Zangger a dodal: „Luvijci ze západu Malé Asie přispěli rozhodujícím způsobem k nájezdům mořských národů – a tím i ke konci doby bronzové ve východním Středomoří.“

Nápis Kupanty-Kuruntase, velkokrále Miry, nejdříve vypráví o jeho otci Mašujtasovi. Ten zasáhl do dějin ve chvíli, kdy byl svržen trojský král Walmus. Díky Mašujtasově bleskové intervenci se Walmus vrátil na trojský trůn, avšak jen jako vazal Miry.
Když se panovníkem Miry stal Kupanta-Kuruntas, expandoval nejdříve na východ na úkor vazalů říše Chetitů. Možná to byl on, kdo zničil i tuto říši, jež mizí z dějin kolem roku 1200 př. n. l.

Kupanta-Kuruntas si však nikdy nenárokoval titul krále Tróji, které se tehdy říkalo Wiluša. Označoval se „jen“ za ochránce tohoto maloasijského města, čímž stvrzoval své nadřazené postavení. Žádal i budoucí vládce, aby „střežili Wilušu stejně jako velkokrál Miry“.

Za Kupanta-Kuruntasovy vlády se zrodilo i námořní spojenectví známé dnes jako „mořské národy“. Spojené flotile vyslané velkokrálem Miry veleli čtyři velkoprincové. Jedním z nich byl princ Muksus. Lodi s bojovníky z celé západní Anatolie napadly města na jihovýchodě Malé Asie, v Sýrii i v Palestině. Za flotilou zůstávala vypálená a vypleněná místa.

Vítězné tažení
 a pak zkáza?

Síly pod vedením prince Muksuse udeřily na Aškalon v dnešním Izraeli a dobyly jej. Podle nápisu tam dobyvatelé vybudovali pevnost. Aškalon se stal jedním z měst, jež patřila biblickým Filištínům, kteří byli ve své době označování za Pelištejce a dali jméno Palestině. Ti jsou považováni za potomky mořských národů. Část z nich se v Palestině usídlila po porážce v Egyptě.

Podle vědců vznikl velkokrálův nápis někdy kolem roku 1190 př. n. l. Vítězosláva Kupanty-Kuruntase, která se v nápisu odráží, však možná netrvala dlouho. O pár let později padla podle archeologických nálezů Trója. Řecké eposy Ilias a Odysseia vyprávějí o ničivé porážce, kterou v té době utrpěla Trója a její spojenci od Achájů z dnešního Řecka.

Zkáza, kterou „mořské národy“ roznesly do celého východního Středomoří, se tak zřejmě vrátila jako bumerang do jejich domovů. Snad i do paláce výbojného velkokrále Miry.