„To jsou ale krátkodobé efekty, které netrvají tak dlouho jako neustálé rok, co rok trvající zvyšování úrovně kysličníku uhličitého spalováním fosilních paliv,“ řekl profesor Richard Arculus a utnul tak naděje, že by výbuch sopky mohl zvrátit globální oteplování.

Geolog z Australské národní univerzity popsal, jak by ke snížení teploty došlo. Vulkán vyvrhne kysličník siřičitý, který reaguje s vodními parami a ve stratosféře vytvoří kapičky kyseliny sírové. Při předchozí erupci jich bylo deset miliónů tun. Tyto kapičky vytvořily ve stratosféře oblak, který snížil množství UV záření ze slunce na povrch zemský.

Tento oblak se postupně zmenšuje, jeho existence trvá jen pár let, zdůraznil  profesor Arculus. „Je jich příliš málo na to, aby tam vydržely, možná vyprší.“

Sopka Agung na Bali hrozí erupcí.

Sopka Agung na Bali hrozí erupcí.

FOTO: Darren Whiteside, Reuters

Upozornil, že minulá erupce způsobila tak malé ochlazení, že jsme si ho ani  nevšimli. To ale neplatí po výbuch sopky Tambora v roce 1815. „V severní Evropě a na severovýchodě Ameriky se tomu roku přezdívalo 'rok bez léta'. Velmi negativně to ovlivnilo zemědělství, respektive sklizeň,” uvedl.

Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se v případě sopky Agung opakoval rok 1815. Vulkanologové jsou přesvědčeni, že sopka vybuchne brzo. Jejich tvrzení podporují výsledky měření.

Ve zprávě se uvádí, že s osmdesátiprocentní pravděpodobnosti vybuchne ještě do konce týdne, s devadesátiprocentní během několika týdnů.

Pravděpodobnost roste, protože přibývá počtu zemětřesení v okolí sopky. Jakmile začne chrlit popel, je erupce vysoce pravděpodobná. Vulkán ho zatím chrlí do výše 2,5 km. Při erupci ho může chrlit až do výše 10 km, což by vážně zkomplikovalo leteckou dopravu. Kvůli hrozbě erupce už bylo evakuováno 135 tisíc lidí.