Vojáci je zahnali k řece, která ovíjí jejich vesnici Tula Toli ze tří stran, takže nebylo úniku. Stříleli do dospělých i teenagerů, malé děti včetně jeho šestiměsíční dcery házeli do řeky, kde se utopily, vylíčil Guardianu Zahir Ahmed. On jediný z rodiny přežil, dravý proud řeky podle svých slov překonal a ukryl se při břehu na druhé straně, odkud pozoroval, jak muži v uniformách vraždí celou jeho rodinu.

Ahmedovi se podařilo po třech dnech přejít hranici do Bangladéše. Byl jedním z více než 164 000 uprchlých za poslední dva týdny. Jen během středy přišlo do Bangladéše 18 000 Rohingů.

Uprchlíci uvedli, že čelili brutální kampani armády a buddhistických milicí, které vyplenily jejich domy a varovaly, že jakmile před nimi začnou prchat, budou je považovat za povstalce a spustí palbu.

Uvedli také, že jsou vypalovány celé vesnice. „Vojáci použili granátomety. Se sirkami podpalovali domy. Když odešli, vrátil jsem se. Všechny domy shořely. Na cestě jsem viděl mrtvého a poznal v něm Abú Šama. Měl prostřelenou hruď. Bylo mu 85 let,“ vylíčil 30 Petam Alí. Dodal, že v ruinách svého domu našel tělo své babičky bez hlavy.

Uprchlíci z řad Rohingů na západě Barmy

Uprchlíci z řad Rohingů na západě Barmy

FOTO: Mohammad Ponir, Reuters

Trestná výprava s podporou policie

Novináři do krizové oblasti sami nemohou a jednotlivá tvrzení se obtížně ověřují. Guardian v průběhu dvou dnů hovořil s tuctem vesničanů a všichni podle zprávy nezávisle na sobě udávali stejné podrobnosti, v nichž nebyly rozpory.

Svědkem vypalování vesnic byl také dopisovatel BBC Jonathan Head, jeden z novinářů, jimž barmská vláda umožnila návštěvu správní oblasti Maungdaw pod podmínkou, že budou dodržovat pokyny doprovázejících hostitelů a skupinu neopustí.

Nejprve viděl kouř nad vesnicí, o níž doprovod tvrdil, že si ji vypálili samotní prchající muslimové. Občas zdálky zazněly výstřely.

Pak Head a ostatní zahlédli další sloup dýmu nad rýžovým polem. „Spěchali jsme tam. Viděli jsme první domy v plamenech, ale jen taktak. Domy v těchto vesnicích shoří za 20 až 30 minut. Bylo jasné, že byly právě zapáleny. Když jsme tam dorazili, zrovna odcházela skupina mladých, svalnatých mužů s mačetami, meči a praky. Snažili jsme se s nimi mluvit, ale odmítali se dát natáčet. Moji barmští kolegové s nimi nicméně mimo kamery mluvili, a oni jim řekli, že jsou rakhinští buddhisté. Jeden se přiznal, že založil požár a řekl, že mu pomáhala policie,“ vylíčil britský reportér.

„Nikdo jiný ve vesnici nebyl. Ti muži byli pachatelé,“ dodal.

Pro vládu to nejsou občané

Premiérka Su Ťij tvrdí, že obrázek o situaci destruuje množství falešných zpráv, které hrají do karet teroristům. Tak vláda označuje povstalce z řad Rohingů, kteří koncem srpna zaútočili na stanoviště bezpečnostních sil, načež při střetech zemřelo čtyři sta lidí.

Barmská vláda ale všeobecně Rohingy neuznává za občany a tvrdí, že jsou to přistěhovalci z Bangladéše.

Rohingové s odlišnou kulturou se v oblasti Arakanského státu usazovali po staletí, někteří badatelé ale upozorňují, že velká část jich přišla z dnešní Bangladéše během války za osamostatnění na Pákistánu zkraje 70. let.

Jelikož je vláda většinově buddhistické Barmy odmítla uznat jako etnikum s právními nároky, není znám ani jejich přesný počet. Zdroje udávají různé počty od 1,1 miliónu do 1,4 miliónu. V minulosti opakovaně docházelo k jejich násilným střetům s buddhistickými Rakhinci z jihu Arakanského státu.