Článek
Stroj JL-9, který poprvé vzlétl v roce 2003 a jenž má sloužit k výcviku pilotů bojových letadel čtvrté generace a má se dát využít i pro útoky na pozemní cíle, ale na domácím trhu čelí tvrdé konkurenci v podobě modernějšího letadla Hongdu JL-10. Proto firma přišla s novou verzí pro země třetího světa.
„Je to exportní verze,“ řekl hlavní konstruktér Chu Ťian-sing. „Největší rozdíl je v tom, že exportní letadlo je víceúčelové, takže může plnit cvičné, stíhací a útočné úkoly. Udělali jsme nějaké úpravy na konfiguraci zbraňových systémů a bojového vybavení, takže může splnit potřeby bojových misí.”
Ředitel letecké továrny Wang Wen-faj dodal, že Čína je tradičním exportérem do zemí třetího světa, které už dlouho používají čínská bojová letadla druhé generace a nyní podle něj budou mít potřebu je vyměnit.
Stroj vzbudil pozornost poměrem cena/výkon, je ovšem otázkou, zda se dá letadlo spadající koncepcí do přelomu padesátých a šedesátých let prodat i chudým zemím. I když má oproti cvičnému MiG-21U, vyráběnému v čínské licenci jako JJ-7, přepracovanou přední část trupu s nasávacími otvory přemístěnými na bok trupu, aby mohl být v nose instalován dopplerovský radar Grifo. A kokpit je už digitální.
Stíhací MiG-21 a čínské kopie J-7 ještě slouží především v Srbsku, Egyptě, Barmě, Bangladéši, Súdánu, Severní Koreji, Namibii a Tanzanii.