Kamerunský mluvčí řekl, že vůdci extremistů byli zadrženi při květnových operacích v Kamerunu a Nigérii. Na svobodu se při nich dostalo 28 dětí a 18 žen, které skupina zajala.

Sunnitská organizace Boko Haram začala fungovat před sedmi lety a své operace rozšířila z Nigérie i do sousedních zemí. Podle informací Amnesty International zabila na 20 000 lidí a přinutila svými aktivitami odejít z domovů až dva milióny osob. Jejím cílem je vytvořit stát řízený islámským právem šaría.

V regionu s radikály bojuje mezinárodní vojenská mise, do níž Nigérie, Niger, Čad, Kamerun a Benin vyslaly na 8700 mužů.

Sbližování Boko Haram s IS

Nigerijský prezident Muhammadu Buhari v sobotu hostí summit, jehož se účastní představitelé Beninu, Kamerunu, Čadu a Nigeru a rovněž evropští politici. Je mezi nimi i francouzský prezident François Hollande, britský ministr zahraničí Philip Hammond a náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken.

Rada bezpečnosti OSN v noci na sobotu v prohlášení projevila znepokojení nad sbližováním mezi Boko Haram a radikálním hnutím Islámský stát (IS). K této organizaci, která působí hlavně na Blízkém východě, se Boko Haram přihlásila loni. Rada bezpečnosti v prohlášení upozorňuje, že toto spojení ohrožuje mír a stabilitu západní a střední Afriky.

Blinken podle médií řekl, že ho znepokojuje spolupráce Boko Haram s radikály v Libyi, kde IS v minulých měsících získal značný vliv. "Boko Haram komunikuje stále lépe. Mají více kontaktů a lépe spolupracují, což sledujeme a chceme tomu bránit," řekl Blinken.