Bez ohledu na cestující opustil loď i kapitán jihokorejského trajektu, který se potopil minulý týden a na jehož palubě patrně zahynuly až tři stovky cestujících. Stejně nezodpovědně se přitom před dvěma lety zachoval i Francesco Schettino, který velel osádce výletní lodi Costa Concordia. Ta se potopila u italských břehů a při nehodě přišlo o život 32 lidí.

Schettino čelí obžalobě z toho, že neštěstí zavinil a hrozí mu až dvacet let vězení. Kapitán potopeného korejského trajektu I Čun-sok, je spolu s dalšími členy posádky obviněn ze selhání při ochraně cestujících a porušení námořních předpisů.

Kapitána lodi Costa Concordia Francesko Schettina odvádějí policisté.

Kapitána lodi Costa Concordia Franceska Schettina odvádějí policisté.

FOTO: Reuters

Odborníci nechápou pozdní evakuaci

"První povinností kapitána je bezpečnost své posádky a cestujících," citovala CNN kapitána James Staples. Podle něj je velící důstojník povinen zůstat na palubě, dokud neproběhne evakuace.

V nejhorším případě by museli cestující strpět několik minut nepohodlí, když by stáli nacpaní na palubáchMario Vittone, bývalý vyšetřovatel americké pobřežní stráže

„Kapitán nemusí klesnout s lodí ke dnu, ale je odpovědný za bezpečnost všech lidí na palubě. A ten chlap to nedělal,“ doplnil Cade Courtley, bývalý příslušník amerického námořnictva, podle něhož je jednání jihokorejského kapitána neodpustitelné.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Video dokazuje, že kapitán trajektu byl mezi prvními zachráněnými. Zdroj: Reuters

Odborníci si v tomto případě neumí příliš vysvětlit ani I Čun-sokovu výzvu, aby pasažéři ve chvíli, kdy se loď začala potápět, setrvali ve svých kajutách, a pokyn k evakuaci vydal až za více než půl hodiny, kdy již byla pro některé lidi v podpalubí evakuace prakticky nemožná.

I Čun-sok, který se za své jednání omluvil, podle svých slov vyčkával na pomoc, neboť se obával silných proudů v místě nehody i ledové vody. Komunikace s pobřežním centrem navíc probíhala zmatečně. Loď byla navíc nakloněná a pohyb na ní velmi obtížný.

Rozkaz mohl změnit

Podle odborníků navíc kapitánovo vysvětlení postrádá logiku. Mohl lidi svolat na palubu, i když si nebyl jistý, zda bude potřeba loď evakuovat. Podle bývalého šéfa americké pobřežní stráže Thada Allena měl kapitán udělat dvě věci: "Neustále se pokoušet loď zachránit, ale zároveň zmírnit riziko ztráty životů tím, že se pasažéři připraví na opuštění plavidla."

"Mohl pak jednoduše změnit rozkaz, kdyby se loď nakonec nepotápěla. V nejhorším případě by museli cestující strpět několik minut nepohodlí, když by stáli nacpaní na palubách," tvrdí Mario Vittone, bývalý vyšetřovatel americké pobřežní stráže.

Trajekty mohou jít ke dnu velmi rychle

I když stále není jasné, co potopení trajektu Sewol způsobilo, musel si prý být kapitán vědom rizik, které naklonění lodi má.

Pokud se totiž dostane voda na paluby, kde se převážejí automobily, postupuje pak potápění rychleji. Při určitém úhlu náklonu jsou navíc nepoužitelné záchranné čluny a lidé uvnitř se nemohou dostat ven, protože ze stěn se z jejich pohledu stanou stropy.

"Kdyby jim neřekli nic, zřejmě by všichni vyšli na palubu, aby zjistili, co se děje," tvrdí Vittone. První část evakuačního postupu by tak cestující udělali sami od sebe.