Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová po zvýšení vojenského rozpočtu na 808,23 miliardy jüanů (asi 2,6 biliónu Kč) vyzvala „Čínu, aby používala své vojenské síly k posílení míru a stability v asijsko-pacifické oblasti“. Ještě dodala: „Pokračujeme v obezřetném monitorování čínského vojenského vývoje a vyzýváme Čínu, aby ukázala větší transparentnost ohledně svých (vojenských) možností a záměrů.“

Na nedostatek transparentnosti si stěžovalo i Japonsko, které Čínu vyzvalo ke spolupráci s dalšími zeměmi v oblasti. Peking a Tokio se přetahují o neobydlené ostrůvky Senkaku.

Čína ale okamžitě výhrady odmítla. Vládní deník Žen-min ź´-pao v komentáři uvedl, že skutečnou hrozbou pro stabilitu regionu je vměšování Washingtonu a jeho podpora nároků ostatních zemí na území v Jihočínském moři. Napsal také, že se vrací japonský radikální nacionalismus.

Další list Global Times zdůraznil, že Čína nemá záměr zvrátit současné mezinárodní bezpečnostní mechanismy, ale že si potřebuje zajistit bezpečnost nezávisle.

Expert z Centra pro Východ a Západ na Havaji Denny Roy řekl Hlasu Ameriky, že problém je v tom, co Peking chápe jako zajištění vlastní obrany. „Čína definuje čínskou sebeobranu expanzivním způsoben, takže čínská obrana je pro jiné agresí,“ uvedl.

Čína o sporných územích nejedná ani s Japonskem, které zastává ohledně Senkaku tvrdý postoj, ani s Vietnamem nebo s mnohem umírněnějšími Filipínami.

Čína má nejpočetnější armádu na světě s 2,3 milióny muži. Současné manévry ukázaly, že Čína nacvičuje výsadkové operace zřetelně ofenzivního charakteru.