Vědci nalezené artefakty datují do doby zhruba před 70 000 až 80 000 lety. Některé ale mohou být ještě starší. „Domnívám se, že různé populace opustily Afriku v mezidobí před 120 000 až 70 000 lety,“ řekl Petraglia během setkání britských vědců v Astonu.

Část úlomků ležela v prachové geologické vrstvě po erupci sopky Toba na Sumatře, která se podle expertů udála před 74 000 lety. Africký kontinent před druhem Homo sapiens opouštěli již jeho předchůdci, ale předměty, jejichž části se našly, podle Petraglii vyrobili moderní lidé.

Většina pozůstatků byla objevena hluboko ve vnitrozemí stovky kilometrů od pobřežních oblastí, což podle Petraglii ukazuje na to, že lidé migrovali spíše po souši než v lodích. Artefakty byly nalezeny v dnes nehostinných místech. „V době, o níž mluvíme, bylo ale prostředí velmi příhodné. Tam, kde jsou dnes pouště, byla jezera a řeky a množství rostlin a živočichů,“ uvedl Petraglia.

Nalezené fragmenty mohou být pozůstatky po první migrační vlně, o nichž už dříve informovaly výzkumy, které udávají výskyt druhu Homo sapiens v dnešním Izraeli do doby asi před 100 tisíci lety. Výpad byl předčasný, asi před 75 tisíci lety druh vystřídali neandrtálci. Výskyt moderních lidí je pak znovu doložen později.