"Existence černých vězení v srdci Pekingu je výsměchem tvrzením čínské vlády o zlepšování lidských práv a respektování zákonů," uvedla Sophie Richardsonová, která má v HRW na starost Asii. „Vláda by měla tato zařízení urychleně zavřít, zjistit, kdo je provozuje, a poskytnout pomoc lidem, kteří jimi prošli"

Organizace Human Rights Watch o problému vypracovala třiapadesátistránkovou zprávu nazvanou Ulička do pekla.

Děsivé zážitky zadržených

Tato černá vězení jsou podle zprávy často umístěna ve státem vlastněných hotelech, domech s pečovatelskou službou nebo v psychiatrických léčebnách. Zadržení jsou prý často podrobováni fyzickému násilí, anebo jsou ponižováni a okrádáni.

Také je jim odpíráno jídlo a spánek. Vyhrožuje se jim i sexuálním zneužíváním. Dvaačtyřicetiletá žena ze S´Čchuanu, která byla v takovémto zařízení zadržována, uvedla, čím jí hrozila stráž v případě, že by se pokusila utéci: "Dali by mne do mužské cely a nechali by mne znásilnit“.

V tomto bývalém tajném vězení byla zadržená žena znásilněna.

V tomto bývalém tajném vězení byla zadržená žena znásilněna.

FOTO: ČTK/AP

Organizace ve zprávě popisuje případ šestatřicetileté ženy z provincie Ťiang-su, která byla nelegálně zadržována déle než měsíc. "Ti, kdo mě unesli, jsou nelidští. Dvě osoby mě táhly za vlasy a naložily mě do auta. Měla jsem svázané ruce a nemohla jsem se hýbat. Později mne strčily do místnosti, kde byly dvě ženy, jež mne svlékly, bily mne do hlavy a šlapaly po mně," vypověděla žena.

Unášení do černých vězení se přitom týká i Číňanů, kterým ještě nebylo 18 let. Jednou ze zadržených podle HRW byla například patnáctiletá dívka, která byla zatčena na jedné z pekingských ulic. V hlavním městě se zasazovala za svého chromého otce, který byl dva měsíce zavřený v pečovatelském domě v provincii Kan-su, kde ho bili.

Číňanka na kole míjí budovu, kde bylo černé vězení.

Číňanka na kole míjí budovu, kde bylo černé vězení.

FOTO: ČTK/AP

Peking vše popírá

Podle HRW v nelegálních vězeních často končí lidé z vesnických oblastí, kteří si přijeli do města stěžovat na porušování svých práv. Jde zejména o případy nezákonných záborů půdy, policejní zvůle nebo korupce. Místní úřady je ale údajně s tichým souhlasem bezpečnosti nechávají zavírat do černých vězení, aby se tak vyhnuly postihům, které v Číně hrozí úředníkům z oblastí, v nichž je hodně stěžovatelů.

Čínská vláda nicméně v minulosti opakovaně popřela, že se v zemi taková zařízení nacházejí. V dubnu na dotaz Al-Džazíry, zda jsou v zemi černá vězení, odpověděl představitel ministerstva zahraničních věcí: „Takové věci v Číně neexistují.“ V červnu čínská vláda sdělili OSN: "V zemi nejsou žádná tajná vězení".

 

Tato místnost sloužila jako tajné vězení.

FOTO: ČTK/AP

"Čína má zákony, které upravují, jak má vypadat zatčení a vazba, vláda je ale v případě černých vězení a těch, kdo jsou v nich zadržováni, bezostyšně ignoruje," uvedla Richardsonová.

Podle HRW se černá vězení začala zřizovat v době, když byl zrušen zákon umožňující zadržet lidi pro potulku a lidi, kteří v daném místě nebydlí. Zrušení tohoto nařízení bylo organizacemi na ochranu lidských práv vítáno, ale nahradila je černá vězení.