Studie zveřejněná v časopise Proceedings of the Royal Society B tak mimo jiné vysvětluje i skutečnost, proč jsou tropy mnohem pestřejší, bohatší na živočišné druhy. Navíc kolébkou lidského druhu je podle všeho Afrika, přestože primáti se rozšířili už dávno před moderním typem člověka.

DNA může zmutovat v podstatě pokaždé, když probíhá dělení buňky, která tak vytváří vlastní kopii. Z různých příčin nemusí jít o dokonalou, identickou kopii. Změny, které poskytnou danému jedinci nějakou výhodu - třeba odolnost vůči nějaké nemoci, nebo třeba jen pestřejší zbarvení, které přiláká opačné pohlaví - se pak šíří prostřednictvím dalších generací .

Takové změny, které vedou k drobným odlišnostem uvnitř určité populace, ale nevedou ke vzniku nového druhu, se označují jako mikroevoluce. O tom, že mikroevoluce probíhají rychleji v teplejším klimatu, se vědělo, ale poprvé se to potvrdilo i u savců, kteří regulují svou tělesnou teplotu.

Teplota ovlivňuje metabolismus

„Tohle zjištění bylo pro nás naprosto neočekávané,“ řekl BBC vedoucí výzkumu Len Gillman z Auckland University of Technology. Vědci předpokládají, že v teplejším klimatu se zárodečné buňky, z nichž se vyvíjejí spermie a vajíčka, dělí mnohem častěji. Tím se zvyšuje pravděpodobnost mutace.

Gillmanův tým srovnal DNA 130 párů savců, kdy každý jedinec v rámci určitého druhu pocházel z jiného klimatického pásu, a zaznamenávali odlišnosti a genetické mutace i jejich četnost.

U živočichů z teplejší oblasti byly odchylky v DNA 1,5krát častější než u jedinců stejného druhu z oblastí chladnějších, kteří často kvůli teplotě nebo nedostatku potravy zpomalují svůj metabolismus. To omezuje i buněčné dělení.