Objevem nových druhů žab se téměř zdvojnásobilo množství poznaných druhů obojživelníků na tomto ostrově u jihovýchodních břehů Afriky. A napovídá, že Madagaskar oplývá zřejmě ještě značně nepoznaným přírodním bohatstvím.

"Politická nestabilita umožňuje kácení stromů v národních parcích a vyvolává nejistotu kolem budoucnosti plánované sítě chráněných oblastí," upozornil španělský badatel David Vieites.

Čtvrtý největší ostrov na světě je známý svou biodiverzitou, jejíž součástí jsou i proslulé poloopice - dlouhoocasí lemuři či jedovaté žáby. Přes 80 procent savců žijících na Madagaskaru je endemických - nelze je najít nikde jinde na světě.

Ovšem z 217 dosud známých druhů obojživelníků jen o jednom vědci mohou říci, že není původní.

"Lidé si myslí, že víme, jaké rostlinné a živočišné druhy žijí na této planetě. Ale staletí objevů teprve začala - většina živých forem na Zemi teprve čeká na vědecké poznání," zdůraznil další člen objevitelského týmu Miguel Vences.

Dřevorubectví na ostrově ohrozilo stovky druhů živočichů

Nároky lidí na půdu a desítky let bezuzdné dřevorubecké činnosti zničily 80 procent deštných pralesů na ostrově a ohrozily tak stovky druhů, připomněl. Téměř čtvrtina nově objevených druhů zatím nebyla nalezena na nechráněných územích.

Výsledky výzkumu, který prováděli španělští vědci, byly zveřejněny v květnovém čísle časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Madagaskar se oddělil od Afriky před téměř 160 miliony let, takže se jeho od té doby se flora a fauna vyvíjely v izolaci.