Pchjongjang tvrdí, že nové kroky jsou odpovědí na konfrontační politiku Soulu. Napětí mezi oběma zeměmi roste od února, kdy nastoupil v Soulu k moci nový prezident I Mjonk-bak. Ten kladl větší důraz na otázky sporného severokorejského jaderného programu.

Severní Korea je přitom do značné míry závislá na pomoci plynoucí z jihu, zaostalý totalitní stát nemá ani dost potravin.

Kontrola nákladního auta na korejsko-korejských hranicích:. Kontrola nákladního auta na korejsko-korejských hranicíchfoto: Reuters/Lee Jae-Won

Průmyslová zóna v severokorejském Kesongu měla napomoci rozvinout průmysl KLDR a zlepšit hospodářskou situaci v zemi. Pro jihokorejské podnikatele to navíc byla šance využít levnou severokorejskou pracovní sílu.

Pchjongjang ale nyní sáhl k tvrdým omezením, z 4200 jihokorejských specialistů jich podle prvních plánů mělo do Kesongu dojíždět už jen 1700. Pak číslo snížil na polovinu. Zákaz cest přes hranice může zastavit slibně rozjetý projekt.

V této průmyslové enklávě funguje téměř 90 továren, které zaměstnávají zhruba 33 000 Severokorejců. Vyrábějí hodinky, boty či kuchyňské vybavení. Severokorejskému vedení odtud plynou stovky miliónů dolarů.

Jeden z posledních vlaků, který se vrátil ze Severní Koreje na jih.:. Jeden z posledních vlaků, který se vrátil ze Severní Koreje na jih.foto: Reuters/Lee Jae-Won

Jihokorejský ministr pro sjednocení Kim Ho-njon rozhodnutí Pchjongjangu omezit přeshraniční styk odsoudil: „Je velký krok zpět, že Severní Korea zavedla omezení cest přes hranice. Omezující opatření na hranici budou bránit výrobě a sníží důvěru trhu. Tato opatření porušují předchozí mezikorejské dohody. Nemohou být ospravedlněna a měla by být zrušena."

Přestože Korejská válka skončila už před 55 lety, příměří uzavřené v Panmudžonu dosud nevystřídala mírová dohoda.

Fronta aut mířících z jihu na sever Koreje před uzavřením hranic.:. Fronta aut mířících z jihu na sever Koreje před uzavřením hranic.foto: ČTK/AP