Článek
Okamžité zavedení části sankcí požadoval v Mnichově už v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny až v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. Nechtějí je uplatnit dříve, aby to Rusko nevzalo jako záminku.
„Rusko je třeba zastavit teď. Vidíme, jak se věci vyvíjejí,“ řekl Kuleba. „Říkám oficiálně, že existují všechny důvody zavést nyní aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku. Je čas jednat,“ dodal.
Nechceme válku, usilujeme o mír
Dodal, že stále vidí šanci na diplomatické řešení. „Moje odpověď je ano. Vidíme, co se děje na frontě. Vidíme, co dělá Rusko, ale diplomacie může stále fungovat.“
Připomněl, že se příští týden uskuteční schůzka ministrů zahraničních věcí Ruska a USA Sergeje Lavrova a Antony Blinkena. Ruský prezident Vladimir Putin pak má v týdnu jednat se světovými vůdci.
„Využijeme každou možnost udržet Rusko v mantinelech diplomacie. To však neznamená, že bychom se neměli připravit na všechny možné scénáře,“ prohlásil Kuleba.
„Je nám jedno, kdo bude vládnout.“ Nejistá budoucnost rozděluje Ukrajince
„Ukrajina neplánuje a neprovádí žádné útočné vojenské operace ani provokace, diverzní akce a ostřelování Ruské federace. Nechceme válku, usilujeme o mír,“ zdůraznil Kuleba.
USA ale nechtějí sankce uplatňovat už teď, protože by tím ztratily svůj potenciál. Jejich podoba není známa a USA ji nechtějí předem zveřejnit, protože by to Rusku umožnilo pokusit se proti nim připravit plán, řekl stanici CNN americký ministr zahraničí Antony Blinken.
„Účelem sankcí je v první řadě pokusit se odradit Rusko od války. Jakmile je spustíte, odstrašující prostředek je pryč,“ uvedl Blinken.
Oprašování Budapešťského memoranda
Kuleba současně zopakoval sdělení prezidenta Volodymyra Zelenského, že by se měli sejít signatáři Budapešťského memoranda a situaci řešit.
Budapešťské memorandum, které podepsali v roce 1994 ukrajinský prezident Leonid Kučma, ruský prezident Boris Jelcin, americký prezident Bill Clinton a britský premiér John Major, mělo garantovat celistvost Ukrajiny výměnou za to, že se vzdá jaderného arzenálu, který země zdědila po SSSR.
Johnson: Rusko obklíčí Kyjev, chystá největší válku od roku 1945
Zakazovalo též použití síly nebo hrozeb vůči Ukrajině.
„Potřebujeme účinné mezinárodní mechanismy k zajištění bezpečnosti našeho státu. Nyní potřebujeme poctivě prověřit, zda bezpečnostní systém vytvořený Budapešťským memorandem funguje, nebo ne,“ uvedl Kuleba.
Ukrajina se plánuje obrátit na signatáře a konzultovat s nimi situaci. Případné odmítnutí Ruska by nemělo mít vliv na rozhodnutí ostatních států se konzultací zúčastnit, dodal Kuleba.