Hlavní obsah

Volby ve Španělsku politickou krizi prohloubily, posílila ultrapravice

Další letošní parlamentní volby ve Španělsku nepřinesly řešení vleklé politické krize, protože ani levice, ani pravice nemá po nedělním hlasování šanci sestavit většinovou vládu. Hranici 176 poslanců by překonala jen velká koalice vítězných socialistů s lidovci. Levice mírně oslabila, i když socialisté vyhráli, takže už nejde vytvořit ani koaliční vláda dvou nejsilnějších levicových stran. Posílila naopak pravice, kromě lidovců především ultrapravicový Vox.

Volby ve Španělsku politickou krizi prohloubily, posílila ultrapravice

Předseda Voxu Santiago Abascal si výsledky pochvaloval. „Před jedenácti měsíci jsme neměli žádné zastoupení ve vládních institucích. Nyní jsme třetí nejsilnější stranou ve Španělsku. Dali jsme najevo levici, že nemá žádnou morální nadvládu.“

Vox se staví proti separatistickým snahám Basků a Katalánců, jejich strany by vůdce Absacal chtěl zakázat a šéfa té katalánské Quima Torru poslat do vězení. Také tvrdě kritizoval exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka z Údolí padlých, kterou prosadili socialisté.

Předseda španělské ultrapravicové strany Vox Santiago Abascal

Foto: Susana Vera, Reuters

Vox se stal třetí nejsilnější stranou ve Španělsku, získal 15,1 procenta hlasů, což je o pět procentních bodů více než na jaře, a bude mít v parlamentu 52 poslanců, zatímco dosud jich měl jen 24.

Vzpamatovali se i lidovci, kteří se otřepali z korupčního skandálu, dostali 20,8 procenta, což je o čtyři procentní body víc než na jaře. Obsadí 88 křesel, zatímco dosud jich měli jen 44. Předseda lidovců Pablo Casado proto po volbách řekl, že by socialista Pedro Sánchez měl odstoupit, a označil ho „za největšího losera“.

Předseda španělských lidovců Pablo Casado

Foto: Manu Fernandez, ČTK/AP

Vítězní socialisté si podporu udrželi

Sánchez volby vyvolal, když selhala jeho jednání o vytvoření vlády s levicovým uskupením Unidas Podemos. Socialisté z PSOE si ovšem své pozice udrželi, když získali 28 procent hlasů, což je skoro stejně jako minule, kdy to bylo 28,7 procenta. Vyhráli ve většině provincií. Získali 120 mandátů.

Předseda španělských socialistů Pedro Sánchez

Foto: Paul White, ČTK/AP

Půldruhého procentního bodu ztratila levicová aliance Unidas Podemos, která dostala 12,8 procenta, přesto zůstala čtvrtá, v parlamentu ale přišla o sedm křesel a obsadí jich jen 35. Ztráty obou levicových stran jsou ale takové, že už nemohou vytvořit většinovou vládu jen s jedním dalším partnerem. Aby překonali hranici 176 poslanců, potřebují se spojit nejméně se třemi dalšími subjekty a dostat podporu baskických nacionalistů (PNV) i katalánských separatistů ze strany JXCAT, ale zřejmě i z Republikánské levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je už dva roky ve vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti a minulý měsíc za to dostal trest 13 let. Sánchez se přitom před volbami postavil proti separatistům.

Pravice není vládu schopna sestavit za žádnou cenu. Nepovedlo by se jí to ani v případě spojení s Voxem. Největší porážku totiž utrpěla liberální strana Ciudadanos, která získala jen 6,8 procenta hlasů, zatímco minule byla třetí nejsilnější s 15,9 procenty. V parlamentu bude mít jen deset zástupců místo dosavadních 57.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků