Článek
Ruské velení potvrdilo stahování vojáků z města Gori. Rusové přitom ve středu tvrdili, že v Gori vojáky nemá. Gruzie ve čtvrtek oznámila, že se ruští vojáci stahují také z černomořského přístavu Poti.
Zprávy o stahování později zpochybnily agentury AP a AFP s odvoláním na nové prohlášení gruzínského ministerstva vnitra. Rusové prý stahování zastavili a ve zmíněných městech svou přítomnost dokonce posilují. Na místě jsou i tanky. Spojené státy už předtím uvedly, že ruské velení navýšilo počet vojáků v Gruzii na nejméně 15 tisíc oproti předchozím asi 10 tisícům.
Gori bylo původně základnou pro gruzínské jednotky, které odsud minulý pátek vedly ofenzivu proti povstalcům v Jižní Osetii. Na pomoc rebelům přišli Rusové a Gruzínce vytlačili, přičemž se v provincii nezastavili a pokračovali hlouběji do gruzínského vnitrozemí.
| Čtěte: |
| Osetinci – jeden národ rozdělený hranicí do dvou států |
| Vzdorná Abcházie znamená pro Gruzínce léta mučivou ránu |
Gori bylo bombardováno i poté, co Moskva v úterý odsouhlasila příměří. Ve středu se z města vydal konvoj vojenských vozidel. Vyvolal obavy gruzínské vlády, protože hodinu směřoval na hlavní město Tbilisi. Pak se ale stočil směrem k severní hranici. Rusko oznámilo, že vojáci mají za úkol demilitarizovat pásmo při jihoosetinské hranici.
K okamžitému stažení vojsk z Gruzie vyzvala ve středu Moskvu americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Konflikt na Kavkaze
Boje v Gruzii a jejích separatistických oblastech Jižní Osetie a Abcházie propukly koncem prvního srpnového týdne. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii.
Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora.
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Moskva v důsledku konfliktu s Gruzií samostatnost obou regionů uznala.
Konflikt v Gruzii a slovní válka mezi USA a Ruskem Gruzínský zásah v Jižní Osetii a následná okamžitá masivní ruská ofenziva proti vojskům prozápadní vlády prezidenta Michaila Saakašviliho vyostřily vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem. Někteří západní pozorovatelé situaci srovnávají s konfrontacemi z dob studené války. Co kdo řekl: „Z (jihoosetinského) Cchinvali je další Groznyj.“ (gruzínský prezident Michail Saakašvili) „"Rusko usiluje o zapojení do diplomatických, politických, ekonomických a bezpečnostních struktur 21. století. Spojené státy toto úsilí podporovaly. Teď ale Rusko své ambice ohrožuje.“ (prezident USA George Bush) "V Bushově projevu nebylo ani slovo o tom, jak byla Gruzie za celá ta léta vyzbrojována a že mezi těmi zeměmi, které jí dodávaly zbraně, byly i Spojené státy.“ (ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov) „Není rok 1968 a Rusku případný násilný státní převrat neprojde.“ (americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v narážce na invazi někdejší Sovětského svazu a jeho satelitů do Československa v srpnu před 40 lety) "Aspirace Gruzie připojit se k NATO... jsou vedeny její snahou vtáhnout jiné národy a lidi do jejích krvavých dobrodružství." (ruský premiér Vladimir Putin)
