Článek
Terčem kritiky opozice a evropských orgánů je novela zákona o ústavním soudu, kterou loni v prosinci prosadila v parlamentu konzervativní strana Právo a spravedlnosti (PiS). Kroky podle pátečního vyjádření Benátské komise "oslabují demokracii, respektování lidských práv a právní stát".
Podobné připomínky vyjádřila již dříve Evropská komise. Sám polský ústavní soud ve středu označil nová pravidla regulující jeho činnost za neústavní. Premiérka ale už předem avizovala, že nález ústavního soudu nebude považovat za legitimní a nezveřejní jej v úředním věstníku. Toto odmítání podle komise RE jen prohlubuje krizi.
„Polská vláda nemůže zveřejnit verdikt některých soudců ústavního soudu, protože není právoplatný," uvedl v sobotu podle agentury AFP Bochenek v prohlášení. Podle polské ústavy je přitom povinností vlády zveřejňovat ve věstníku, a tím vyhlásit za platná, veškerá rozhodnutí ústavního soudu a zapracovat je.
Mávají vlajkami
„Obnovte ústavní pořádek" stojí podle Reuters na transparentu v čele průvodu, který se odpoledne vydal napříč centrem polské metropole k prezidentskému paláci. Podle neoficiálních odhadů se sešlo více než 50 000 demonstrantů. Mávají vlajkami Polska a EU a vyzývají vládu, aby uznala rozhodnutí ústavního soudu ohledně sporných právních reforem.
Zveřejnění rozhodnutí ústavního soudu v úředním věstníku požadují lidé v pouličních protestech od středy. Kontroverzní novelu zákona o ústavním soudu prosadila strana PiS krátce po svém vítězství v loňských volbách, které jí zajistilo většinu v parlamentu. Podle opozice měla tato novela za úkol ochromit fungování nejvyššího justičního orgánu v zemi, omezit jeho nezávislost a kontrolní roli vůči nové vládě.