Článek
„Jsou to především zoufalí migranti, kteří získali v Německu pouze doplňkovou ochranu, nikoliv status uprchlíka, a jsou v zemi bez svých rodin,“ uvedl Günter Burkhardt, ředitel organizace Pro Asyl.
Tvrdí, že informace o odchodech běženců do uprchlických táborů v Turecku nebo rovnou o návratech do Sýrie měla organizace už vloni. „Již v loňském roce existovaly náznaky, že se uprchlíci necítí v Německu dobře a jsou pod tlakem. Proto se rozhodli opustit zemi,“ řekl Burkhardt,
Na Facebooku dokonce existuje skupina, v níž si běženci vyměňují informace o „cestách zpět“. Jsou tam uvedeny také ceníky za služby pašeráků a popisy cest. Například překročení hranice řeky Evros, která odděluje Řecko od Turecka, stojí asi 200 eur (5000 korun).
„Raději zemřeme společně“
Reportér ARD mapoval situaci v řecko-tureckém pohraničí a některé Syřany, kteří se rozhodli pro návrat, doprovázel na jejich cestě do Turecka. Trend návratů z Evropy potvrdili i sami převaděči. Jeden dokonce popisoval, že se dostal paradoxně do situace, kdy z Evropy dostává do Turecka víc lidí než opačným směrem.
„Lidé říkají: Raději zemřeme společně, než abychom byli rozděleni,“ řekl Burkhardt. Někteří se proto vracejí, další se naopak pokoušejí dostat ilegálním způsobem rodiny do Německa.
„Jsme tímto vývojem znepokojeni. Rozhodnutí velké koalice v souvislosti se slučováním rodin má katastrofální následky,“ tvrdí Burkhardt.
Slučování rodin běženců, kteří nedostali status uprchlíka, ale jen doplňkovou ochranu, se v současné době pozastavilo. Velká koalice konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a německých sociálních demokratů (SPD) v březnu 2016 tuto praxi na dva roky přerušila kvůli vysokému počtu běženců, kteří v té době do Německa přicházeli.
Nová vládní koalice CDU/CSU a SPD, která vznikla po loňských zářijových volbách, se dohodla, že od srpna budou moci do Německa rodinní příslušníci těchto migrantů přicházet, nemělo by jich však být víc než 1000 měsíčně.
