Článek
Jak informoval v sobotu britský server The Guardian, kvůli globálnímu oteplování byly letos v zimě teploty v dané oblasti výjimečně vysoké, takže tající voda pronikla až do vstupního tunelu úložiště, které bylo vybudování v jeskyni nedaleko města Longyearbyen.
Banku vybudovalo zcela na své náklady na jednom ze špicberských ostrovů Norsko a v roce 2008 ji oficiálně otevřelo. Dosud byl do jejích útrob uložen už skoro milión semen více než 4000 druhů rostlin z celé planety.
Kapacita trezoru se odhaduje na 2,25 miliardy semen. Materiál je uložený v krabicích zmrazených na teplotu -10 až -20 stupňů Celsia.
Semena jsem v obrovských halách přechovávána v krabicích, kde jsou zamražena na teploty v rozmezí od -10 do -20 stupňů.
Úložiště tvořené obřími ledovými halami bylo navrženo a vybudováno záměrně za polárním kruhem a zanořeno do pískovcového masivu pod úroveň tzv. permafrostu proto, aby vněm bylo snadné udržovat nízkou teplotu.
Semena jsou v něm chlazena pomocí generátorů na uhlí, které se na Špicberkách těží. Předpokládá se, že v případě výpadku generátorů potrvá několik týdnů, než se teplota zvýší na -3 stupně Celsia, což je teplota okolního podloží.
Původní teplota v tunelech je -3 °C, uměle je ovšem snižována na ideální hodnotu - 18 °C.
Úložiště, jež je postaveno v tektonicky klidné oblasti, mělo podle předpokladů vydržet všechny pravděpodobné katastrofy včetně situace, kdy na pólech roztají ledovce.
Ovšem teploty na konci loňského roku, jenž byl nejteplejším zaznamenaným rokem vůbec, vedly k rozsáhlému tání a intenzívním dešťům.
„Nepředpokládali jsme, že zmizí okolní permafrost a že úložiště bude muset čelit takto extrémnímu počasí,” sdělila mluvčí norské vlády Hege Njaa Aschimová.
„Do přední části vstupního tunelu natekla spousta vody a tam zmrzla na led. Takže to vypadalo jako ledovec, když jste tam přišli,” popsala pro Guardian.
Srdcem úložiště jsou obří haly plné regálů s krabicemi semen. Kapacita je vypočítána na více než dvě miliardy vzorků.
Jak se ukázalo, voda se naštěstí nedostala k vlastnímu úložišti a led zůstal v dostatečné vzdálenost od regálů se semeny, která tak zůstala neporušena v požadované teplotě -18 stupňů Celsia.
Jak však Guardian podotýká, průnik vody zpochybnil schopnost úložiště přečkat všechny katastrofy a uchovat zdroj obživy pro lidstvo.
„Počítali jsme, že bude fungovat bez dohledu člověka, ovšem nyní je sledujeme 24 hodin denně. Musíme přijít na to, jak minimalizovat všechna rizika a zabezpečit semennou banku tak, aby se o sebe uměla sama postarat,” dodala Aschimová.
V bance jsou v současnosti semena více než čtyř tisíc druhů rostlin.
Správcové banky vyčkávají, aby si ověřili, zda extrémně vysoké teploty poslední zimy byly ojedinělou záležitostí, anebo zda se budou opakovat, nebo dokonce zvyšovat tak, jak se bude měnit klima planety. Během konce roku 2016 se například průměrné teploty na Špicberkách pohybovaly sedm stupňů nad normálem, takže se zvýšila i teplota permafrostu, který začal tát.
Teploty na Špicberkách přitom rostou již několik posledních desítek let. „Teplota v Arktidě a speciálně na Špicberkách roste rychleji než ve zbytku světa. Klima se dramaticky mění a my se nestačíme divit, jak rychle se to děje,” cituje britský server vyjádření Ketila Isaksena z Norského meteorologického institutu pro norský list Dagbladet.
Tak vypadá naděje lidstva pro případ globální katastrofy - ampulky se semeny plodin z celého světa.
Jediné, co tedy mohou správci úložiště v tuto chvíli podniknout, je vytvořit další ochranná opatření, včetně důkladného zabezpečení stometrového tunelu proti průniku vody, včetně vykopání odvodňovací kanálů v okolním masivu, které další případnou vodu z tajících vrstev a návalů dešťů odvedou pryč.
Zároveň odstranili některé elektrické rozvody z tunelu, které mohly být zdrojem tepla. Do prostor úložiště pak instalovali nově pumpy pro odčerpání vody.
„Musíme najít řešení (abychom zajistili trvalou bezpečnost úložiště - pozn. red.). Je to obrovská zodpovědnost a my ji bereme velice vážně. Děláme to pro celý svět,” řekla Aschimová.
„Očekává se, že (úložiště) vytrvá věčně,” doplňuje její slova Åsmund Asdal ze Severského Výzkumného centra genetiky, které úložiště spravuje.