Článek
Příběhy o tureckých pašerácích a jejich bezcitných metodách tu slyšíme z mnoha úst a vždy v podobném znění.
„Uprchlíci vypovídají, jak je na turecké straně pašeráci cpou do člunů a míří na ně zbraněmi nebo je ohrožují noži,“ řekl Novinkám Bill Tsertikidis, student geografie na místní univerzitě. „Viděl jsem na pláži tělo osmileté dívky, mohla to být má sestra. Kam se podělo lidství?“ ptá se rozhořčeně. Uprchlickou krizi podle něj přiživují Turci, kteří si z ní udělali nevídaně výnosný kšeft.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Kurdští uprchlíci na ostrově Lesbos
Místní lidé tvrdí, že si turecká pašerácká mafie účtuje za jednoho uprchlíka 1500 eur (přes 40 tisíc korun). Na ostrově, jehož populace čítá něco kolem 80 tisíc obyvatel, se běžně vylodí přes 2500 lidí denně. To by znamenalo pro turecké pašeráky denní výnos v přepočtu kolem sta miliónů korun. Někdy ale za pouhý jeden den připluje až osm tisíc lidí, což už dělá závratných 324 miliónů korun.
S tureckými vestami jdou ke dnu
„Když připlouvají, vyskakují do moře, ale většina z nich nikdy moře neviděla, ani neumí plavat. Dvacet až padesát metrů od břehu vyskočí, ale v hluboké vodě jdou okamžitě ke dnu, protože záchranné vesty a kruhy, které jim prodávají Turci, jsou plné papíru a sena,“ řekla v pondělí Novinkám Atéňanka Mania Bikofová, dobrovolnice organizace Lifeguard Hellas bezprostředně po jedné záchranné akci nedaleko obce Molyvos.
Na malé loďce se sem právě připlavily tři rodiny syrských Kurdů, které dobrovolníci vytáhli na břeh a poskytli jim jídlo a ošetření, načež je odvezli do dočasného tábora Oxy. Odtud zamíří do přístavu Mytilini, kde nastoupí na trajekt do Atén, aby mohli po pevnině pokračovat dál do vysněné Evropy.
Dobrovolníci na řeckém ostrově Lesbos pomáhají příslušníkům tří kurdských rodin po plavbě z Turecka
Rodiny jako rukojmí
Pašeráci jsou podle Bikofové absolutně bezcitní lidé, které zajímají jen peníze.
„Před dvěma dny uprostřed noci vyložil pašerák čtyřicet lidí, z toho bylo dvacet žen a dvanáct dětí, přímo na útesech. Otočil se a vrátil do Turecka. Zůstali tam prochlazení a nám trvalo dvě hodiny, než jsme všechny zachránili,“ líčí dobrovolnice.
Uprchlíci, kteří přečkají cestu na Lesbos, dostanou na břehu najíst, napít a prohlédnou je lékaři.
Podle ní jedním z důvodů, proč uprchlický příval v nejbližší době nepoleví, jsou vedle neschopnosti EU efektivně jednat právě ekonomické aktivity pašeráků v Turecku, kteří se o své podnikání nechtějí nechat připravit.
„Některé uprchlíky také využívají, aby řídili člun, a vydírají je tím, že zadrží jejich rodinu. Pošlou je se člunem jako kapitány a donutí je vrátit se s člunem, aby mohli vzít svou rodinu,“ popisuje běžnou praxi tureckého uprchlického byznysu. „Je to úplná divočina v téhle oblasti s těmi lidmi na druhé straně,“ říká znechuceně.
Problémy zřídkakdy
„Jasně, že když máte osm tisíc lidí denně, vyskytne se mezi nimi někdo ne úplně dobrý, ale to se děje všude,“ odpovídá na otázku, zda migranti působí na Lesbu nějaké problémy. „Po nás chtějí jen, abychom je nechali projít dál do Evropy. Jsou slušní, objímají nás, pláčou, líbají zem. Je to velmi dojemné. Poprvé od chvíle, co opustili svou zemi, se cítí svobodně,“ neskrývá pohnutí energická Řekyně.
Norský lékař Geir Ove Kvalheim vylíčil Novinkám svou zkušenost s pašeráky: „Dvakrát jsem se s nimi popral ve vodě, jednou mě málem pobodali. Tohle jsou extrémně násilničtí zločinci, kteří vydělávají nepředstavitelné sumy peněz na zoufalství, ve kterém se tito lidé nacházejí.“
Kurdská matka děkuje dobrovolníkům za pomoc