Sedm miliónů za uprchlíka. Země mají mít možnost vykoupit se z kvót

Zvažovaná výše částky však představuje pro odmítající členskou zemi v zásadě pokutu či trest, uvádějí někteří činitelé obeznámení s plánem.

Deník The Financial Times v této souvislosti píše o 250 tisících eur (6,75 miliónu korun) za každého žadatele o azyl, jehož by stát odmítl přijmout. Částku v podobné výši jako možnost potvrdily také zdroje ČTK ovšem s tím, že na středečním jednání eurokomisařů se může návrh ještě změnit.

V minulosti se hovořilo o tom, že by ČR měla přijmout celkem 4306 uprchlíků (číslo se pak několikrát ještě měnilo), což při částce 250 000 eur za osobu znamená celkové hypotetické náklady přes miliardu eur (1 076 500 000 eur), tedy v přepočtu přes 29 miliard korun (29 065 500 000 Kč).

Nynější řešení, kdy je to vždy stát, kde se uprchlík poprvé dostal na území Unie, se v migrační krizi zjevně neosvědčilo. Například Řecko v minulých měsících svou roli zvládalo jen s velkými obtížemi.

Evropská komise proto před měsícem představila dvě předběžné varianty úpravy systému. Ve středu se, opět podle informací ČTK, přikloní k té „mírnější” z nich.

Zdroje obeznámené se záměrem komise uvádějí, že každá země by měla znát svou „kvótu”, tedy procentuální podíl z celkového počtu žadatelů o azyl v Unii, který má být schopna bez potíží zvládnout.

Číslo bude zřejmě záviset na výkonu ekonomiky a počtu obyvatel konkrétního státu. Podle některých zdrojů by například pro Česko tento údaj představoval 1,8 procenta celkového počtu žadatelů o azyl v EU.

Ve chvíli, kdy počty podaných žádostí za určité období – například za tři měsíce – přesáhnou 150 procent tohoto podílu, mají být žadatelé nad oněch 150 procent přerozděleni mezi ostatní země podle stejného procentuálního klíče, tedy „povinné kvóty”.

Pokud komise ve středu návrh předloží, neznamená to, že nová pravidla začínají platit. O věci budou jednat členské země a europarlament. Česká republika dávala už před měsícem jednoznačně najevo, že návrhy na závazné kvóty důrazně odmítá. Podobný postoj mají také další země, především ze středu a východu Unie.

Diplomaté navíc připomínají, že nyní platná dublinská pravidla se dohadovala několik let. Případná změna tak podle nich nepřipadá v úvahu dřív než v roce 2018 či 2019.

Mezi dalšími změnami by měla být nově také povinnost členského státu prověřovat přípustnost podané žádosti o azyl. Ty by – pokud to bude možné – měly být vyřizovány ve zrychlené proceduře.