Hlavní obsah
Ruský senátor Sergej Cekov chce na Česko uvalit hospodářské sankce. Foto: Profimedia.cz

Ruský senátor volá po uvalení sankcí na Česko. Kvůli Koněvovu pomníku

Kauza kolem sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6 rozčílila ruského senátora Sergeje Cekova natolik, že navrhl uvalit na Česko hospodářské sankce. Cekov byl do Rady federace ruského parlamentu zvolen za anektovaný Krym.

Ruský senátor Sergej Cekov chce na Česko uvalit hospodářské sankce. Foto: Profimedia.cz
Ruský senátor volá po uvalení sankcí na Česko. Kvůli Koněvovu pomníku

„Musíme v této otázce reagovat principiálně a tvrdě, včetně zavedení hospodářských sankcí,“ řekl senátor agentuře RIA Novosti. „S ohledem na to, že v Evropské unii myslí pouze na peníze a morální a duchovní hodnoty pro ně nemají žádný význam, je zapotřebí je potrestat ekonomicky,” prohlásil Cekov. Je to ale Česká republika, která už uplatňuje sankce proti Rusku, a to v rámci sankcí EU uvalených po ruské anexi Krymu.

„Především zcela přerušit výměnu turistů s Českem,“ dodal senátor. Podle údajů ČSÚ zavítalo v roce 2018 do ČR přes 545 tisíc ruských turistů. Naopak Rusko vůbec nefiguruje ve statistikách významných destinací pro české turisty.

Kritikou na adresu Česka opět nešetřil ani ministr kultury Vladimir Medinskij. V rozhovoru pro agenturu RIA Novosti řekl, že se vedení šestého pražského obvodu postavilo na stranu chuligánů, špiní památku sovětských vojáků a vážně porušuje smluvní závazky Česka.

Hroby legionářů v Rusku udržujeme, tvrdí ministr

V rozhovoru řekl, že Rusko naopak „v naprostém pořádku udržuje památníky československých legionářů“, kteří bojovali v Rusku na sklonku první světové války.

Okázalé neplnění ruských závazků přitom přiznávají i někteří ruští historici. Česká republika na nezájem ruské strany o legionářské památníky a na poškozování hrobů českých vojáků v Rusku si opakovaně stěžuje.

Místní úřady v ruských regionech nezřídka odmítají památníky stavět a udržovat, české legionáře označují za vrahy a komplice protibolševických bělogvardějských armád. Na opravu českých válečných hrobů do Ruska kvůli tomu Česká republika letos oproti minulosti nepošle žádné peníze.

Češi s památníkem vedou válku, kterou nevyhrají, píše list

Zastupitelstvo Prahy 6 na čtvrtečním zasedání rozhodlo, že pomník maršála Koněva, který pochází až z roku 1980, bude nahrazen památníkem osvobození Prahy na konci druhé světové války. Na návrh nového památníku radnice vypíše otevřenou výtvarnou soutěž. Pro Koněvovu sochu chce najít jiné vhodné místo. [celá zpráva]

K zasedání zastupitelstva zveřejnil komentář oficiální list ruské vlády Rossijskaja gazeta. V textu nazvaném Válka bez vítězství napsal, že pomník poškozovali „jacísi tajemní vandalové“, a naznačil, že pražské úřady jejich akce tolerují, aby se mohly odvolat na odpor místních obyvatel vůči Koněvově soše.

Koněvova socha byla několikrát terčem vandalů

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

„Všechny akty vandalismu začaly s příchodem jakéhosi Ondřeje Koláře na post starosty Prahy 6, který vyplaval z hlubin české politiky v roli vůdce místní organizace strany TOP 09,“ uvedl list, který stranu popsal jako krajně pravicovou formaci orientovanou výhradně na Západ. „Čím slabší jsou (v ČR) pozice stoupenců Západu, tím tvrdší je protiruská rétorika a protiruské akce,“ konstatoval s odvoláním na volební výsledky TOP 09.

„Češi jsou snášenlivý a mírumilovný národ. Velkých vojenských vítězství nedosáhli. Ani v této válce s památníkem maršálu Ivanu Koněvovi nezvítězí. I kdyby žulová podoba vojevůdce z náměstí zmizela, zůstane Koněv v historii zapsán jako jeden z epických hrdinů, který porazil nacismus. A pokud si někdo vzpomene na ty, kdo s památníkem bojují, pak jen jako na ubohé zbabělce a neškodné darebáky,“ napsal ruský deník.

Osvobodil Prahu, ale také rozdrtil povstání v Maďarsku
Ivan Stěpanovič Koněv (1897 - 1973) byl odveden do armády za první světové války. Po bolševické revoluci se dal do služeb nového komunistického Sovětského svazu. V padesátých letech se stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy.
Praha 6 loni k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila u sochy tabulku s doprovodným textem. Popisuje roli Koněva v roce 1945, kdy osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi i v roce 1968, kdy údajně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem sovětských vojsk do Československa.
Koněvova socha v nadživotní velikosti byla odhalena 9. května 1980 a je dílem sochaře Zdeňka Krybuse a architekta Vratislava Růžičky.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků