Článek
Car Mikuláš II., jeho žena a pět dětí byli bez soudu zastřeleni v roce 1918 v uralském městě Jekatěrinburgu, kde byli internováni po carově abdikaci. Na rozdíl od miliónů dalších obětí pronásledovaných za sovětské éry, nebyli nikdy oficiálně uznáni za oběti.
O rehabilitaci usilovala zejména velkokněžna Maria Vladimirovna z rodu Romanovců, která žije v Madridu a tvrdí, že je nástupkyní Mikuláše II. Její žádost, kterou podala u ruské generální prokuratury v prosinci 2005, byla několikrát zamítnuta mimo jiné s odůvodněním, že car a jeho rodina nebyli zabiti z politických důvodů.
Nejvyšší soud zrušil svůj předchozí verdikt
Loni nejvyšší soud rozhodl, že rehabilitace carské rodiny není z právního hlediska možná. Nebyla totiž nikdy obviněna z žádného zločinu a nebyl vydán oficiální verdikt, kterým by byla rodina odsouzena k trestu smrti. Podle soudu ji tedy nebylo ani možné zbavit obvinění.
Dnes nejvyšší soud svůj předchozí verdikt zrušil. Vydal nové rozhodnutí, podle něhož "poslední ruský car, jeho žena a jejich pět dětí byli neodůvodněně pronásledováni", a nařídil, aby byli rehabilitováni.
Mikuláš II. byl po většinu minulého století v Rusku hodnocen jako tyran. Pravoslavná církev, která po pádu Sovětského svazu zažívá nový rozkvět, naopak rodinu Romanovců kanonizovala. Po roce 1991 se změnil i postoj státu a o sedm let později byly pozůstatky rodinných příslušníků slavnostně znovu pohřbeny v Sankt Petěrburku.