Hlavní obsah

Romové se na Slovensku dožívají 55 let. Jako v rozvojových zemích

Právo, Ivan Vilček (Bratislava)
Bratislava

Úmrtnost v romských osadách na Slovensku je na úrovni většinové společnosti před padesáti lety nebo afrických zemí. Muži se v nich dožívají 55 let. Vyplývá to z průzkumu Výzkumného demografického centra, který třetím rokem zjišťuje, jakým tempem se zvyšuje romská populace.

Foto: Profimedia.cz

Romská osada v Popradu

Článek

Analytik Prognostického ústavu Slovenské akademie věd Branislav Šprocha pro server romovia.sme.sk uvedl, že muži v osadách se v průměru dožívají 55 let, ženy 59,5 roku. Průměrná délka života mužů na Slovensku přitom činí 71 let a žen 79 let. V České republice se muži dožívají v průměru 75 let, ženy 81 roku.

Čísla z romských osad jsou horší než z Etiopie, kde se muži dožívají 57,7 let a ženy 62, a jen o málo lepší než v rurálním Lesothu, kde se lidé dožívají 53 let.

Příčinou úmrtnosti v romských osadách v nižším věku je špatná hygiena stravování a nedostatečná zdravotní péče. Až 40 procent úmrtí Romů v segregovaných osadách způsobují kardiovaskulární nemoci.

Špatný zdravotní stav lidí žijících v osadách dokazuje i několikanásobně vyšší úmrtnost romských novorozenců. Celoslovenská je na úrovni šesti úmrtí z tisíce novorozenců, v osadách je to přes dvacet.

Foto: Profimedia.cz

Romská osada v Popradu. V okolí města žije ve slumech 20 000 lidí.

Počet Romů vzroste na půl miliónu

V současnosti žije na Slovensku 402 000 Romů. Do roku 2030 se jejich počet zvýší na 500 až 640 tisíc. Porodnost Romů nejvíc ovlivňuje chudoba a vzdělání. Čím je rodina chudší, tím má víc dětí. Ženy v osadách porodí v průměru čtyři až pět dětí. Vzdělanější a zaměstnané romské ženy mají v průměru o dvě děti méně. „Romky nechtějí na toto téma mluvit, většinou se stydí,“ říká Šprocha.

Podle analytika je proto problém dopracovat se k reálným číslům o porodnosti v osadách. Při průzkumu se Romky snaží v průměru zamlčet dvě děti. „Většina se při průzkumu stydí přiznat, kolik mají dětí. Řekly to, co si myslely, že chci slyšet, a chtěly se ukázat v lepším světle,“ vysvětluje Šprocha. Údaje o dětech si proto musel ověřovat u dalších členů rodiny a u vajdů. „V osadách je téma porodnosti velké tabu,“ dodal.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám