Hlavní obsah
Ratko Mladić Foto: Reuters

Srbská policie ve čtvrtek zatkla roky hledaného válečného zločince generála Ratka Mladiče. Zprávu médií potvrdil prezident Boris Tadić. Mladić se ukrýval v obci na severu Srbska a prozradil ho anonym. Rozhodnutí o jeho vydání může trvat i týden. Odpoledne byl podle BBC Mladič převezen k bělehradskému soudu.

Ratko Mladić Foto: Reuters
Řezník od Srebrenice generál Mladić byl dopaden

"Mladić byl zadržen na území Srbska dnes brzy ráno. Je dobré pro Srbsko, že tato bolestná kapitola dějin je uzavřena," řekl prezident. "Všechny zločiny musí být vyšetřeny a zločinci čelit spravedlnosti," dodal s tím, že se již rozběhl proces vydání Mladiče do Haagu k soudu. Odpoledne informoval, že bude vydán, napsal server B92.

Než však bude vydán, musí Mladić nejprve stanout před srbskými soudci, kteří o něm rozhodnou. Po obědě se už objevily zprávy, že byl vydán a je na cestě do Haagu, které nejprve zveřejnila srbská televize, ale pak byly dementovány.

Než Mladić předstoupí před soud, musí ho vyšetřit lékař. Soudce pak má potvrdit jeho identitu a rozhodnout o extradici.

Tadić odmítl sdělit podrobnosti ranní operace a odmítl, že by její načasování bylo vykalkulované. Zároveň oznámil, že bude vyšetřeno, proč nebyl Mladić zadržen už dříve. Poznamenal, že pokračuje pátrání po dalších uprchlých zločincích. Zmínil zejména Gorana Hadžiče, bývalého vůdce jednostranně vyhlášené Republiky srbská krajina.

Generál Mladić se skrýval pod jménem Milorad Komadić ve vesnici Lazarevo ve vojvodinské autonomní oblasti na severu země. Zadržen byl během utajované operace. Policie na něj dostala tip, skončil ve vazbě.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

Generál Mladić s Radovanem Karadžičem

Video: Reuters

„Komadić vykazoval rysy Ratka Mladiče, fyzicky se mu velmi podobal,“ napsal chorvatský deník Jutarnji List, který zprávu s odkazem na srbské policejní zdroje zveřejnil jako první.

Identitu zatčeného mají definitivně potvrdit testy DNA. Výsledky budou známy do tří dnů.

Rodinný přítel agentuře Reuters mezitím potvrdil, že zatčeným je skutečně Mladić.

Mladić je nejprominentnějším představitelem bývalého režimu, který byl dosud na útěku. Dříve se spekulovalo, že by se  mohl skrývat v Rusku, když rostl tlak Evropské unie na Srbsko, aby jej vydalo. Naopak Západ byl přesvědčen, že se Mladić skrývá v Bělehradě.

Západ byl dlouho přesvědčen, že srbská vláda dělá málo pro to, aby byl Mladič dopaden. Postupná změna přišla až s nástupem prezidenta Borise Tadiče a jeho prioritou přičlenit Srbsko k EU. Mladičovo zatčení bylo podmínkou Bruselu při rozhovorech o vstupu.

Bývalý armádní velitel Mladić je obviněn haagským tribunálem z genocidy a válečných zločinů. Obžaloba Mladiče, jehož srbští nacionalisté považují za národního hrdinu, viní z toho, že v roce 1995 ve Srebrenici zorganizoval popravu 8000 bosenských Muslimů a dopustil se řady dalších válečných zločinů.

Ratko Mladić - jeden ze symbolů krvavého rozpadu Jugoslávie
Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić (69) je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež v 90. letech provázely rozpad Jugoslávie. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii Radiče viní z toho, že na nesrbském obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny spáchal řadu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně toho nejvážnějšího, tedy genocidy. Přesto část Srbů nevidí v Mladičovy zločince a "bosenského řezníka", ale vlastence a národního hrdinu. Mladiče, který byl deset let na útěku, dnes zřejmě zadržela policie v Srbsku.
Už v červenci 1995 bylo v Haagu proti Mladičovi oficiálně vzneseno obvinění. Od podzimu 2001, kdy byl ICTY vydán srbský exprezident Slobodan Milošević, se Mladić skrýval. V roce 2001 byl podle telefonického rozhovoru lokalizován v oblasti Valjeva nedaleko hranic s Bosnou. Od roku 2002 už jeho stopu nikdo nezachytil a jakoby se po něm slehla zem. Letos v dubnu Mladičova manželka Bosiljka u soudu v Bělehradu naznačovala, že její muž je zřejmě mrtev. Během skrývání před policií podle ní přežil tři infarkty a nemohl už bez lékařské pomoci zůstat naživu.
S Mladičovým působením v čele bosenskosrbské armády je spojen největší masakr civilistů od konce druhé světové války, který se stal v polovině července 1995 v takzvané bezpečné zóně OSN ve Srebrenici. Mladičovy jednotky oblast chráněnou nedostatečně vyzbrojenými vojáky OSN dobyly a přítomné muže - pod záminkou, že hledají válečné zločince - odvezly na několik míst, kde je v následujících dnech popravily. Počet muslimských obětí se odhaduje na 8000.
Mladić se narodil 12. března 1942 v Božinovići na jihovýchodě Bosny. Na konci druhé světové války zabili jeho otce příslušníci jednotek chorvatských fašistů (ustašovců). Možná právě tento zážitek přispěl k tomu, že Mladić později projevoval vůči Nesrbům fanatickou nenávist, která vedla až ke spekulacím o jeho duševním zdraví. Po absolvování střední vojenské školy a bělehradské vojenské akademie nastoupil Mladić v polovině šedesátých let jako četař u tankové jednotky dislokované v Makedonii. Jako důstojník působil delší dobu také v jihosrbském Kosovu.
Na počátku devadesátých let v sobě někdejší horlivý stoupenec Titovy komunistické Jugoslávie objevil pravověrného Srba a zapáleného propagátora myšlenky sjednocení všech Srbů v jednom státě. Názorový obrat mu spolu s pověstí schopného velitele pomohl k rychlé vojenské kariéře.
V roce 1990 byl Mladić převelen z Kosova do chorvatského Kninu, kde se v hodnosti plukovníka stal velitelem armádního sboru Jugoslávské lidové armády (JNA). V bojích s chorvatskými oddíly se osvědčil jako inteligentní, ale bezskrupulózní velitel. V květnu 1992 přišlo povýšení na generála a jmenování velitelem JNA na území Bosny a Hercegoviny. Vzápětí však byly federální jednotky z Bosny oficiálně staženy a Mladić se ujal velení ozbrojených sil bosenských Srbů.
Vrchním velitelem nově vzniklé bosenskosrbské armády byl Mladić jmenován v květnu 1993. Pro bosenské Srby byl vzorem vlastence, jeho vojáci jej zbožňovali. Během tažení získal renomé člověka, jenž se ve jménu ideje Velkého Srbska nezastaví před ničím, nevyjímaje etnické čistky, ostřelování civilních obydlí, znásilňování či zřizování koncentračních táborů. Jím vedená armáda dokázala obsadit téměř tři čtvrtiny bosenského území. Svého cíle, tedy dobytí celé Bosny, však nakonec nedosáhl. V listopadu 1995 válku ukončila daytonská mírová dohoda a o rok později byl Mladić z čela armády odvolán.
    zdroj: ČTK

Z čeho je Mladić obviněn

Obžaloba vznesená vůči Ratku Mladičovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obsahovala původně 15 bodů, které byly nakonec shrnuty do 11. Podle žalobců Mladić sám, či ve spolupráci s jinými osobami spáchal mezi květnem 1992 a prosincem 1996 následující činy:

- Genocida a spoluúčast na ní. Týká se záměrné likvidace části bosenskomuslimských národnostních či náboženských skupin v některých oblastech Bosny a Hercegoviny. Kromě mnohačetných vražd šlo o deportace a způsobení vážné fyzické či psychické újmy nesrbským obyvatelům.

- Perzekuce na základě politických, rasových a náboženských důvodů (zločin proti lidskosti). Vztahuje se k perzekuci bosenskomuslimských, bosenskochorvatských a dalších nesrbských obyvatel na určitých místech Bosny a Hercegoviny. Součástí pronásledování bylo zabíjení, mučení, nelidské zacházení, násilné přesuny, protiprávní zadržování osob, nucené práce, rabování a ničení soukromého i veřejného majetku a diskriminace obyvatel.

- Vyhlazování a vraždy bosenských Muslimů, Chorvatů a ostatních nesrbských obyvatel během vojenských útoků na města a vesnice, po těchto útocích a ve vězeňských táborech (zločin proti lidskosti, válečný zločin).

- Deportace a nelidské jednání (nucené přesídlení).

- Útoky na civilní obyvatelstvo, jeho zastrašování, vraždy, nelidské činy a kruté zacházení během vojenské kampaně proti Sarajevu. Jedná se o válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

- Braní rukojmí (válečný zločin). Vztahuje se k zajetí více než dvou set příslušníků mírových sil OSN a vojenských pozorovatelů.

             zdroj: ČTK

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků