Hlavní obsah

Soudce Mezinárodního tribunálu v Haagu (ICTY) předsedající v kauze někdejšího bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče pokáral obviněného, stejně jako žalující stranu, že se jejich vinou proces neúměrně protahuje.

Proces s Karadžičem se protahuje

Soudce Iain Bonomy odmítl Karadžičovy stížnosti, že soud postupuje příliš rychle. Řekl, že řízení se prakticky nikam od posledního slyšení v červenci nepohnulo.

Karadžić je viněn z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti, jichž se měl dopustit během bosenské války v letech 1992-1995. Obvinění odmítá. Před haagským soudem se rozhodl hájit sám, stěžuje si ale, že ještě neshromáždil tým právních poradců. „Chybí mi nezbytné zdroje, nemám obhajovací tým. S rychlostí, jakou věci postupují, se obávám, že budu v ještě méně rovnocenné pozici. Chci, abyste si to uvědomil,“ řekl Karadžić soudci.

Bonomy argument odmítl. Karadžičovo rozhodnutí hájit se sám bylo prý jeho vlastním rozhodnutím, a proto není schopen proces zvládat. „Je to vaše vlastní volba, jak dobře víte, že se budete sám zastupovat, a obávám se, že to přináší konkrétní problémy, o nichž jste byl opakovaně zpraven,“ opáčil.

Soudce se však znovu rozlítil také na obžalobu, která stále neposkytla podrobnosti k několika dokumentům, které má obdržet i Karadžić.

Korespondenti dodávají, že soudce nechce, aby se opakoval scénář procesu s někdejším srbským vůdce Slobodanem Miloševičem, který před svou smrtí v roce 2006 zvládl podobným způsobem natahovat své řízení čtyři roky.

Radovan Karadžić

Narozen 19. července 1945 v černohorské Petnjici. Vystudoval medicínu v Sarajevu a psychiatrii v New Yorku.

Za údajné vypsání falešných lékařských neschopenek byl v roce 1987 jedenáct měsíců vězněn. Nařčení se nepotvrdila. V roce 1989 vstoupil do politiky a v roce 1992 byl jedním z hlavních iniciátorů vyhlášení Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.

Výkon funkce prezidenta, stejně jako jiných, mu v roce 1995 zakázala daytonská mírová smlouva. Byl na něj vydán zatykač kvůli genocidě muslimů ve Srebrenici a etnickým čistkám. Z politiky odešel v roce 1996, načež byl obviněn i z pokusu o státní převrat.

Ukrýval se a několikrát se ho marně snažily zatknout zahraniční speciální a mírové síly.

Obvinění a soudy

Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu byl Karadžić obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

V případě Srebrenica mu soud v New Yorku v roce 2000 uložil zaplatit kompenzace ve výši přes pět miliard dolarů, a to za hrubé porušování lidských práv včetně genocidy, mučení, znásilňování, popravy, válečné zločiny a etnické čistky. 

Karadžić je ženatý, s manželkou Ljiljanou (rovněž lékařka) má syna a dceru. Mezi Karadžičovy zájmy patří hudba a poezie. Je autorem několika sbírek básní a divadelní aktovky.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků