Článek
„Otázka placení reparací podle mého názoru není uzavřenou kapitolou,” řekl polský prezident. Odvolával se přitom na parlamentní zprávu, kterou podepsal i bývalý polský prezident Lech Kachyński. Podle ní za škody způsobené válkou v Polsku, zejména pak bombardování metropole Varšavy německými jednotkami, nebylo nikdy vyplaceno odškodnění.
Téma válečných reparací zaznívá z Varšavy stále častěji. Německá vláda však tyto požadavky už dříve odmítla s tím, že Polsko se nároků na odškodnění a reparace zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců
Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.
Bilión dolarů?
Během nacistické okupace Polska v letech 1939 až 1945 bylo povražděno na šest miliónů Poláků, přičemž asi tři milióny z nich byly židovského původu. Varšava byla prakticky srovnána se zemí.
Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak se vloni slyšet, že by mohla Varšava po spolkové vládě žádat až bilión dolarů (zhruba 22,6 biliónu Kč).
Výroky o reparacích z úst polských vládních politiků přicházejí v době, kdy jsou jejich vztahy především s německými a francouzskými kolegy, ale i Bruselem, na bodu mrazu. Evropská unie kritizuje reformy, které podle ní ohrožují mimo jiné nezávislost justice.
