Článek
Politika soudržnosti slouží ke sbližování životní úrovně členských zemí unie a pro chudší unijní země je významným zdrojem prostředků.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že se objem peněz určených na kohezní politiku sníží v letech 2021 až 2027 o deset procent. Důvodem je odchod Británie z unie i zaměření rozpočtu na nové priority.
"Já jsem ve své vystoupení ten návrh rozpočtu velice kritizoval, protože bývalá komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou priority toho rozpočtu," řekl novinářům po sobotním jednání řekl český premiér Andrej Babiš. "Vidím tam množství peněz, které by se daly přerozdělit," dodal.
Portugalský premiér António Costa v úvodu setkání uvedl, že konání summitu první den po brexitu je symbolické. Přátelé koheze podle něj namísto štěpení nabízejí soudržnost.
Pod deklaraci se vedle ČR podepsaly i Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Své zástupce na akci vyslala také Itálie a Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU.
Nesnižujte peníze na rozvoj chudších regionů, vyzval Evropskou komisi pražský summit
Státy v dokumentu mimo jiné napsaly, že kohezní politika má pozitivní dopad na každodenní život evropských občanů a zesiluje jejich důvěru v evropský projekt, a proto vyžaduje dostatečnou úroveň financování. Zopakovali také požadavek na zrušení rabatů, tedy vratek z evropského rozpočtu pro některé čisté plátce.
Za Evropskou komisi se summitu zúčastnil komisař pro rozpočet Johannes Hahn a komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová.
Babiš: EU jinde plýtvá
Premiér Babiš bude o českých požadavcích na víceletý finanční rámec jednat 6. února v Bruselu s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Právě zachování peněz na kohezi bude patřit ke klíčovým českým požadavkům.
"Budeme bojovat za to, abychom dostali peníze podle našich představ, ne podle představ Bruselu," uvedl k tomu premiér.
Návrh Evropské komise podle něj znamená, že na kohezi půjde o 37 miliard eur (asi 925 miliard korun) méně než v uplynulém období. "Myslím, že 37 miliard eur není zas až taková částka, která by se nedala vyřešit," poznamenal. "V návrhu jsou položky jako 25 miliard eur pro eurozónu, což je zbytečné. Je tam 14,5 miliardy eur pro slevy, které vznikly historicky. Jsou tam další položky, které si myslíme, že by měly být rozpočtovány jiným způsobem," uvedl.
Babiš zopakoval, že unie podle něj plýtvá penězi na svůj vlastní chod. "Evropské struktury nás stojí ročně 10 miliard eur, to je 250 miliard korun. Nedávno jsem navštívil Evropský účetní dvůr, kde je skutečně vidět, jak evropské struktury plýtvají penězi, nešetří. Máme tady parlament, který nás stojí dvě miliardy eur a který zasedá ve třech místech Evropy," podotkl.
Ušetřit by se podle něj mohlo i u navyšování rozpočtu pohraniční stráže či v oblasti obrany, protože většina států je členy NATO.
Víceletý rozpočtový rámec na roky 2021 až 2027 budou zástupci členských států EU řešit 20. února na mimořádném summitu. Babiš ovšem neočekává, že by se tam dohodli. Dohoda podle něj není reálná za celou dobu chorvatského předsednictví, tedy do konce června. Přitom už v listopadu mají ministři financí schvalovat podobu rozpočtu unie na příští rok.