Pašeráctví z Ukrajiny kvete. Do ČR proudí extrémně nebezpečná droga krokodýl

„Jedná se vždy o konkrétní objednávku. Většina jde z Moskvy a směřuje přímo do Prahy,“ cituje server pluska.sk ukrajinského pašeráka Jurije.

Tato droga je velmi nebezpečná a používá se jako náhrada za heroin. Dávka krokodýla je zhruba desetkrát levnější, může mít ale naprosto zničující účinky na kůži i měkké tkáně. Pokud si narkoman při špatné aplikaci vstříkne látku do tkáně svalu, může dojít k silně toxickým účinkům. Kůže zezelená (odtud název krokodýl nebo také krokodil), začne se odlupovat a tkáň může postupně odpadávat až na kost.

Droga obsahuje jako účinnou složku desomorfin, kromě toho ale celou řadu příměsí, mezi kterými se objevil i benzín, ředidlo na barvy, kyselina chlorovodíková a červený fosfor. Člověk závislý na krokodýlovi obvykle nepřežije déle než dva až tři roky.

Dalším hitem pašeráků jsou prý tabletky vyvolávající infarkt na principu zvýšeného krevního tlaku. „Výhodou je, že ani při pitvě není šance, aby soudní znalec dokázal přítomnost podaného léku. Pokaždé konstatuje smrt v důsledku infarktu,“ vysvětluje bývalý ukrajinský pašerák Jurij. Tabletky tak může využívat například organizovaný zločin k zahlazení vražd.

Lukrativním byznysem na ukrajinsko-slovenském pomezí zůstává také pašování cigaret.

„Za poslední tři měsíce přenesli na zádech přes zelenou hranici náklad z tří kamionů. To by nešlo bez toho, kdyby nevěděli, kdy je hranice 'volná' a můžou v klidu chodit,“ vysvětluje pozadí pašování Jurij.

Podle něj drobné pašeráky na slovensko-ukrajinské hranici vytlačují velké organizované skupiny, které údajně operují s tichým požehnáním nejvyšších míst. „Je to uzavřená skupina vyvolených. Kdo se jim nelíbí, jde z kola ven. Ať je to policista, celník, nebo řadový pašerák,“ dodává.

Ukrajinec tvrdí, že tajná služba na obou stranách hranice pašování monitoruje, ale nic proti tomu nedělá. „Poplatky těm správným lidem jsou vysoké. Dokud bude existovat schengenská hranice, pašovat se bude. A všechno,“ říká Jurij.

Ukrajinský převaděč Andrej tvrdí, že za poslední tři měsíce prošlo přes hranice asi 500 uprchlíků.

„Standardně je cena tisíc eur na hlavu. Jsou to všechno osoby na objednávku, které mají jistotu, že přes hranici bezpečně projdou,“ říká Andrej. K pašování lidí se údajně využívá především Strihovské sedlo v severní hornaté části hranice, kde není signalizační zařízení, které zachytí pohyb. „Cena je vysoká vzhledem k poplatkům správným lidem, aby je policie nechytila“ dodává.

Převaděči a pašeráci údajně přesně vědí, kdy a kde je cesta bezpečná. „Vědí kdo, kde a kdy na hranici slouží. Znají časy a přesné trasy hlídek,“ tvrdí Andrej.

Slovenská policie tvrdí, že zabezpečení slovensko-ukrajinské hranice stále vylepšuje.

„Na jižním úseku od Čierné nad Tisou až po Vyšné Nemecké je vybudovaný souvislý kamerový řetěz, který je doplněný dalšími systémy. Ten dokáže v dostatečné míře signalizovat nedovolené překročení hranice,“ říká policejní mluvčí Denisa Balogová.

Mluvčí připouští, že na severu není hranice tak dobře zabezpečena, jako na rovinatém jihu.

„Na severním úseku jsou využívány především mobilní systémy, místy doplňované stacionárními technickými systémy. V okolí hraničního přechodu je postavené oplocení doplněné kamerovým systémem do délky 500 metrů na obou stranách přechodu,“ dodává Balogová.

Brusel ale nedávno pokroky v zabezpečení slovensko-ukrajinské hranice pochválil. „V červenci bylo vykonané opětovné schengenské hodnocení pozemní hranice. Při komunikaci s komisí bylo pozitivně hodnoceno, jak Slovenská republika plní úkoly při kontrole pozemní vnější hranice Evropské unie,“ říká Balogová.