Článek
Směrnice vypracovaná Oddělením pro rovnost a odlišnost Oxfordské univerzity tvrdí, že pokud na sebe studenti nemluví přímo (nehledí si při rozhovoru do očí) mohou tím rozdmýchávat „rasovou mikroagresi“, která může vyústit až v „psychické onemocnění“.
Studenti by si podle vedení školy rovněž neměli utahovat z nejrůznějších států, národností nebo přízvuků.
„Někteří lidé, kteří dělají takové věci, tak mohou činit zcela v dobré víře a bude jim trapně, až si uvědomí, že někoho urazili,“ domnívají se autoři oxfordské směrnice. To je ale podle školy daň za boření mýtů a prevenci nejrůznějších nedopatření.
Oproštění se od diskriminace
Na univerzitu už se kvůli zmiňovaným pokynům snesla kritika. Například lektorka vyššího vzdělávání Joanna Williamsová z Univerzity v Kentu považuje pokyny oxfordských kolegů za absurdní.
„Lidé jsou v podstatě obviňováni z myšlenkových zločinů. Z toho, že myslí nesprávně, a to na základě toho, kam se mají nebo nemají dívat,“ řekla Telegraphu.
Mluvčí oxfordské univerzity postup školy hájí. „Oddělení pro rovnost a odlišnost pracuje s ostatními orgány tak, aby šla kvalita (vzdělávání) ruku v ruce s oproštěním se od diskriminace a s rovnými příležitostmi. Zpravodaj (směrnice) je jedním ze způsobů, jak poradit a podpořit sbor v dosahování těchto cílů,“ vysvětlil britskému listu mluvčí.