Hlavní obsah
Mladiče přivádějí ke speciálnímu soud v Bělehradě. Foto: Marko Djurica, Reuters

Mladić se skrýval u bratrance, měl své doklady a celou dobu vypadal stejně

Bosenskosrbský generál Ratko Mladić, obviněný z válečných zločinů, byl po zadržení ve čtvrtek odpoledne převezen k bělehradskému soudu. Ten rozhodne o jeho vydání do Haagu, kde by měl stanout před mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), což by nemělo trvat déle než týden. Postupně se také objevují podrobnosti o jeho zadržení, které vyvolávají údiv. Je například těžko pochopitelné, že nebyl dopaden dříve, i když se skrýval v domě svého bratrance.

Mladiče přivádějí ke speciálnímu soud v Bělehradě. Foto: Marko Djurica, Reuters
Mladić se skrýval u bratrance, měl své doklady a celou dobu vypadal stejně

Mladić, který používal pseudonym Milorad Komadić, se skrýval v domě svého bratrance Branislava. Dům stál poblíž kostela ve vesnici Lazarevo ve Vojvodině, uvedla agentura Reuters. Identita majitele se ukázala záhy, tisková agentura Tanjug uvedla iniciály BM.

Podle serveru bělehradského rádia B92 byl generál objeven, protože u sebe měl dokumenty na jméno Ratko Mladić a byl mu podobný.

Mladić si na rozdíl od bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče, který se vydával za léčitele, nenechal narůst vousy a vypadal pořád stejně.

Podle sousedů žil Mladić v domě sám. Zadržen byl kolem 5:30 ráno při tajné operaci. B92 uvedl, že se nebránil. „Mladić spolupracoval. Dali mu pouta a odvedli ho,“ řekl jeden z policistů, podle agentury Reuters.

„Bylo to rychlé,“ řekl jeden ze sousedů k zásahu rádiu B92.

Rodinný právník Miloš Saljić uvedl, že Mladičova žena i jeho syn byli šokováni: „Dozvěděli se o zatčení ze zpráv v médiích. Rodina je ráda, že je Mladić naživu.“

Média zatím spekulují, jak se mohlo Mladičovi tak dlouho dařit se ukrývat. Unikal 16 let. Začínají se také objevovat spekulace, zda mu někdo nepomáhal, když se mu dařilo tak dlouho unikat. A jak je možné, že ho neobjevili v domě jeho vlastního bratrance.

Vznikají také dohady, kdo dostal odměnu 10 miliónů eur, kterou vláda vypsala za informace vedoucí k jeho dopadení.

Vydání do Haagu

V den, kdy byl dopaden, byl převezen k speciálnímu soudu v Bělehradu, který rozhodně o jeho vydání. Ještě předtím byl podroben lékařskému vyšetření.

Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová očekává, že by se v Haagu měl Mladić objevit od pondělí za týden.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

Generál Mladić s Radovanem Karadžičem

Video: Reuters

Ratko Mladić - jeden ze symbolů krvavého rozpadu Jugoslávie
Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić (69) je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež v 90. letech provázely rozpad Jugoslávie. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii Radiče viní z toho, že na nesrbském obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny spáchal řadu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně toho nejvážnějšího, tedy genocidy. Přesto část Srbů nevidí v Mladičovy zločince a "bosenského řezníka", ale vlastence a národního hrdinu. Mladiče, který byl deset let na útěku, dnes zřejmě zadržela policie v Srbsku.
Už v červenci 1995 bylo v Haagu proti Mladičovi oficiálně vzneseno obvinění. Od podzimu 2001, kdy byl ICTY vydán srbský exprezident Slobodan Milošević, se Mladić skrýval. V roce 2001 byl podle telefonického rozhovoru lokalizován v oblasti Valjeva nedaleko hranic s Bosnou. Od roku 2002 už jeho stopu nikdo nezachytil a jakoby se po něm slehla zem. Letos v dubnu Mladičova manželka Bosiljka u soudu v Bělehradu naznačovala, že její muž je zřejmě mrtev. Během skrývání před policií podle ní přežil tři infarkty a nemohl už bez lékařské pomoci zůstat naživu.
S Mladičovým působením v čele bosenskosrbské armády je spojen největší masakr civilistů od konce druhé světové války, který se stal v polovině července 1995 v takzvané bezpečné zóně OSN ve Srebrenici. Mladičovy jednotky oblast chráněnou nedostatečně vyzbrojenými vojáky OSN dobyly a přítomné muže - pod záminkou, že hledají válečné zločince - odvezly na několik míst, kde je v následujících dnech popravily. Počet muslimských obětí se odhaduje na 8000.
Mladić se narodil 12. března 1942 v Božinovići na jihovýchodě Bosny. Na konci druhé světové války zabili jeho otce příslušníci jednotek chorvatských fašistů (ustašovců). Možná právě tento zážitek přispěl k tomu, že Mladić později projevoval vůči Nesrbům fanatickou nenávist, která vedla až ke spekulacím o jeho duševním zdraví. Po absolvování střední vojenské školy a bělehradské vojenské akademie nastoupil Mladić v polovině šedesátých let jako četař u tankové jednotky dislokované v Makedonii. Jako důstojník působil delší dobu také v jihosrbském Kosovu.
Na počátku devadesátých let v sobě někdejší horlivý stoupenec Titovy komunistické Jugoslávie objevil pravověrného Srba a zapáleného propagátora myšlenky sjednocení všech Srbů v jednom státě. Názorový obrat mu spolu s pověstí schopného velitele pomohl k rychlé vojenské kariéře.
V roce 1990 byl Mladić převelen z Kosova do chorvatského Kninu, kde se v hodnosti plukovníka stal velitelem armádního sboru Jugoslávské lidové armády (JNA). V bojích s chorvatskými oddíly se osvědčil jako inteligentní, ale bezskrupulózní velitel. V květnu 1992 přišlo povýšení na generála a jmenování velitelem JNA na území Bosny a Hercegoviny. Vzápětí však byly federální jednotky z Bosny oficiálně staženy a Mladić se ujal velení ozbrojených sil bosenských Srbů.
Vrchním velitelem nově vzniklé bosenskosrbské armády byl Mladić jmenován v květnu 1993. Pro bosenské Srby byl vzorem vlastence, jeho vojáci jej zbožňovali. Během tažení získal renomé člověka, jenž se ve jménu ideje Velkého Srbska nezastaví před ničím, nevyjímaje etnické čistky, ostřelování civilních obydlí, znásilňování či zřizování koncentračních táborů. Jím vedená armáda dokázala obsadit téměř tři čtvrtiny bosenského území. Svého cíle, tedy dobytí celé Bosny, však nakonec nedosáhl. V listopadu 1995 válku ukončila daytonská mírová dohoda a o rok později byl Mladić z čela armády odvolán.
Zdroj: ČTK

Z čeho je Mladić obviněn

Obžaloba vznesená vůči Ratku Mladičovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obsahovala původně 15 bodů, které byly nakonec shrnuty do 11. Podle žalobců Mladić sám, či ve spolupráci s jinými osobami spáchal mezi květnem 1992 a prosincem 1996 následující činy:

- Genocida a spoluúčast na ní. Týká se záměrné likvidace části bosenskomuslimských národnostních či náboženských skupin v některých oblastech Bosny a Hercegoviny. Kromě mnohačetných vražd šlo o deportace a způsobení vážné fyzické či psychické újmy nesrbským obyvatelům.

- Perzekuce na základě politických, rasových a náboženských důvodů (zločin proti lidskosti). Vztahuje se k perzekuci bosenskomuslimských, bosenskochorvatských a dalších nesrbských obyvatel na určitých místech Bosny a Hercegoviny. Součástí pronásledování bylo zabíjení, mučení, nelidské zacházení, násilné přesuny, protiprávní zadržování osob, nucené práce, rabování a ničení soukromého i veřejného majetku a diskriminace obyvatel.

- Vyhlazování a vraždy bosenských Muslimů, Chorvatů a ostatních nesrbských obyvatel během vojenských útoků na města a vesnice, po těchto útocích a ve vězeňských táborech (zločin proti lidskosti, válečný zločin).

- Deportace a nelidské jednání (nucené přesídlení).

- Útoky na civilní obyvatelstvo, jeho zastrašování, vraždy, nelidské činy a kruté zacházení během vojenské kampaně proti Sarajevu. Jedná se o válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

- Braní rukojmí (válečný zločin). Vztahuje se k zajetí více než dvou set příslušníků mírových sil OSN a vojenských pozorovatelů.

             zdroj: ČTK

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků