Hlavní obsah
Ratko Mladić na lavici obžalovaných Foto: Reuters

Mladić hned u prvního slyšení zvolil taktiku zdržování

Bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladić stanul v pátek dopoledne poprvé před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Je obviněn z válečných zločinů a genocidy během války v Bosně v roce 1992 až 1995. Hned z úvodu bylo patrné, že Mladić hodlá soud co nejvíce zdržovat. Odmítl se vyjádřit ke své vině či nevině.

Ratko Mladić na lavici obžalovaných Foto: Reuters
Mladić hned u prvního slyšení zvolil taktiku zdržování

„Jsem generál Ratko Mladić,“ potvrdil na úvod přípravného slyšení obviněný. Hned na to se zjistilo, že soud měl špatný záznam o datu jeho narození.

Poté, co Mladičovi soudní asistentka přečetla jeho práva, odpověděl obviněný, že potřebuje více času, aby se nad nimi a svojí situací zamyslel. „Jsem těžce nemocný člověk, buďte trpěliví,“ řekl Mladić, že kromě jiného je ve stresu.

Mladić musel vyslechnou obvinění bez čepice

Foto: Reuters

Na dotaz, zda četl dokument, který mu byl doručen a jenž vyjmenovává, z čeho je obviněn, odpověděl: „Díval jsem se na ty svazky, ale nečetl jsem, co je uvnitř. Jestli je tam uvnitř obvinění, tak potřebuji alespoň dva měsíce, abych si mohl obě složky pročíst,“ řekl Mladić a dodal: „Nic jsem nepodepisoval. Chci řádné zástupce a ne tady toho pána, kterého neznám,“ prohlásil na adresu svého právního zástupce Aleksandara Aleksiče, jehož mu přidělil tribunál, protože on sám si ještě svého zástupce nevybral.

Jsou to obludná obvinění
Ratko Mladić k obviněním

Ratko Mladić na lavici obžalovaných

Foto: Reuters

„Neptal jsem se, zda jste něco podepisoval,“ odvětil předsedající soudce a jal se sumarizovat, z čeho je Mladić obviněn. „Nechci slyšet žádné z těchto obvinění,“ řekl k tomu Mladić, než soudce připomněl, že je bývalý generál obviněn ze zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy včetně masakru přes 7000 muslimských mužů a chlapců ve Srebrenici v roce 1995. „Spolu s dalšími se podílel na vyhlazování, vraždění a násilných transportech,“ přečetl z obžaloby soudce.

Mladić se při čtení jednotlivých bodů obžaloby tvářil zaraženě a chvílemi klopil oči. Pouze při zmínce o jeho podílu na srebrenickém masakru zakroutil odmítavě hlavou. Při následných podrobnostech popisujících, co se u Srebrenice stalo, si ale opřel čelo o dlaň.

K obviněním se teprve vyjádří

Generál odmítl odpovědět, zda se cítí vinen či nikoliv. Podle pravidel soudu má 30 dní na to, aby se takto vyjádřil k jednotlivým bodům obžaloby. „Chtěl bych si přečíst tyto body a pořádně se nad nimi se svými právníky zamyslet. Jsou to obludná obvinění a urážlivá slova,“ prohlásil Mladić. Zopakoval, že potřebuje více než 30 dní.

„Pravidla stanovují termín 30 dní. To ale neznamená, že během té doby musíte připravit celou obhajobu,“ připomněl soudce. Další stání stanovil na 4. července.

Ratko Mladić na lavici obžalovaných

Foto: Reuters

Z čeho je Mladić obviněn

Obžaloba vznesená vůči Ratku Mladičovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obsahovala původně 15 bodů, které byly nakonec shrnuty do 11. Podle žalobců Mladić sám, či ve spolupráci s jinými osobami spáchal mezi květnem 1992 a prosincem 1996 následující činy:

- Genocida a spoluúčast na ní. Týká se záměrné likvidace části bosenskomuslimských národnostních či náboženských skupin v některých oblastech Bosny a Hercegoviny. Kromě mnohačetných vražd šlo o deportace a způsobení vážné fyzické či psychické újmy nesrbským obyvatelům.

- Perzekuce na základě politických, rasových a náboženských důvodů (zločin proti lidskosti). Vztahuje se k perzekuci bosenskomuslimských, bosenskochorvatských a dalších nesrbských obyvatel na určitých místech Bosny a Hercegoviny. Součástí pronásledování bylo zabíjení, mučení, nelidské zacházení, násilné přesuny, protiprávní zadržování osob, nucené práce, rabování a ničení soukromého i veřejného majetku a diskriminace obyvatel.

- Vyhlazování a vraždy bosenských Muslimů, Chorvatů a ostatních nesrbských obyvatel během vojenských útoků na města a vesnice, po těchto útocích a ve vězeňských táborech (zločin proti lidskosti, válečný zločin).

- Deportace a nelidské jednání (nucené přesídlení).

- Útoky na civilní obyvatelstvo, jeho zastrašování, vraždy, nelidské činy a kruté zacházení během vojenské kampaně proti Sarajevu. Jedná se o válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

- Braní rukojmí (válečný zločin). Vztahuje se k zajetí více než dvou set příslušníků mírových sil OSN a vojenských pozorovatelů.

             zdroj: ČTK

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků