K vražednému útoku na ruskou základnu v Čečensku se přihlásil Islámský stát

„Za Alláha položil život oddíl šesti vojáků chalífátu, kteří zaútočili na vojenskou část ruské národní gardy v stanici Naurskaja severozápadně od Grozného. Mudžáhidi zahájili boj s vojsky na základně. V boji, který trval několik hodin, bylo zabito šest a zraněni tři vojáci nevěřící národní gardy. Mudžáhidi způsobili značné ztráty nevěřícím vojáků. Pochválen buď Alláh,“ uvedl na Twitteru Kavkazský vilájet (ejálet, pašalik), což je odnož organizace Islámský stát na Kavkazu.

Ruský Národní protiteroristický výbor (NAK) oznámil, že během střetu byli všichni ozbrojenci zlikvidováni. Podle NAK měli útočníci u sebe palné zbraně a dva z nich také falešné pásy s výbušninami.

„Teroristé odhalili svou tvář. Pozdě v noci se pokusili proniknout do areálu jedné ze základen národní gardy s cílem získat zbraně,“ uvedl k útoku zahájenému v půl třetí ráno čečenský prezident Ramzan Kadyrov.

„Se smutkem musím říci, že se nešlo vyhnout ztrátám na personálu,“ řekl Kadyrov k šesti obětem. K útočníkům řekl, že tři z nich byli Čečenci, další dva byli Rusové z Rostovské oblasti a jeden byl z Volgogradu.

Útok okamžitě vzbudil otázku, zda je Čečensko dobře zabezpečené. Podle Kremlu ho má Ramzan Kadyrov pod kontrolou. „Bez pochyb Kadyrov kontroluje situaci v Čečensku,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

„Žádná země na světě není imunní vůči útokům teroristů, objevují se všude.“ dodal. Poznamenal také, že si ruský prezident Putin „vysoce cení úsilí bezpečnostních orgánů a i místních úřadů zajistit řád a pořádek v Čečensku”.

Národní gardu vytvořil ruský prezident Vladimir Putin zhruba před rokem, jako nástroj boje proti terorismu. Garda vznikla na základě dosavadních vojsk ministerstva vnitra. Ty podle dostupných údajů čítaly zhruba 170 tisíc mužů a nebyly součástí armády, i když byly ze zákona doplňovány s využitím branné povinnosti.

Klíčovou roli sehrály tyto útvary v 90. letech například v obou čečenských válkách.

Velké boje s čečenskými separatisty, kteří usilovali o odtržení od Ruska, ustaly už před lety, a autonomní republice vládne tvrdou rukou Ramzan Kadyrov, dávající najevo loajalitu k Moskvě. Čas od času však dají o sobě vědět islamisté usilující o vytvoření Islámského státu na ruském Kavkaze.

Mnoho radikálů, včetně Čečenců, ale odešlo z Ruska do Sýrie a Iráku válčit řadách Islámského státu. Ruské úřady momentálně odhadují počet těchto bojovníků na 2000 až 2500.