Hlavní obsah
Ruské tanky v Gruzii Foto: Adrees Latif , Reuters

Globální krize stvořila „osu rozvratu“ v čele s Ruskem

Ve světě vzniká „osa rozvratu“, ke které patří státy u nichž se nejsilněji kumuluje několik negativních faktorů: ekonomická nestabilita, etnické napětí a kolaps impéria. Tak to alespoň vidí harvardský profesor Niall Ferguson, který varuje, že státy osy rozvratu neohrožují svět ani tak svými úmysly, jako spíše nestabilitou, kterou globální ekonomické krize každý den prohlubuje.

Ruské tanky v Gruzii Foto: Adrees Latif , Reuters
Globální krize stvořila „osu rozvratu“ v čele s Ruskem

„Zapomeňte na Írán, Irák a Severní Koreu – Bushovu „osu zla,“ vyzývá Ferguson v článku pro časopis Foreign Policy a upřesňuje, že světu do budoucna způsobí více problémů státy jako hospodářsky kolabující Rusko, klanovými konflikty rozvrácené Somálsko a Mexiko oslabované válkou s narko-kartely. Ta samá krize, která tyto státy rozvrací zevnitř, oslabuje i potenciál mezinárodního společenství se s případným kolapsem těchto zemí, nebo jejich agresivitou vyrovnat.

Osa zla
Bývalý americký prezident George Bush označil před sedmi lety (22. ledna 2002) Irák, Írán a Severní Koreu za země „osy zla“, protože jejich režimy podporovaly terorismus, snažily se získat zbraně hromadného ničení a ohrožovaly tak mír ve světě. Bush pak formuloval i politiku preventivního úderu, která byla uplatněna v případě invaze do Iráku. Pojem osa zla navazuje na označení spojenectví Německa, Itálie a Japonska během druhé světové války, které se označovaly jako státy Osy.

Jeden bilión dolarů, který vláda amerického prezidenta Baracka Obamy pumpuje do churavějící ekonomiky v podobě stimulačních balíčků, znamená podle Fergusona jediné – v nejbližší budoucnosti nezbude už tolik peněz pro uplatňování rozsáhlého vlivu v zahraničí. Svět tak přichází o pověstného světového četníka. Z pohledu české optiky jsou Mexiko a Somálsko příliš daleko, ale Rusko je blízko.

Rusko má zaděláno na další konflikty

Rusko čelí ekonomickému kolapsu v kombinaci s populačními tlaky neruských etnik a vnitřní touhou obnovit slávu sovětského impéria. Země, která stále disponuje jaderným arzenálem a poměrně silnou konvenční armádou, je obklopena malými státy – bývalými republikami Sovětského svazu, kde značnou část populace tvoří početné a hodně nespokojené ruské menšiny.

Rusko se v případě Gruzie utvrdilo ve víře, že když bude jednat z pozice síly, uspěje.
profesor Colin S. Gray

Rusko přitom od nástupu Vladimira Putina poměrně agresivně deklaruje právo rozhodovat o svém „blízkém zahraničí“ a snaží se brzdit jakékoli aktivity NATO v oblasti bývalého sovětského bloku. Zapadá sem jeho kampaň proti instalaci prvků americké protiraketové v Česku a Polsku.

„Budoucí krize, nejpravděpodobněji kvůli Ukrajině, se budou odehrávat v historickém kontextu, kdy se Rusko v případě Gruzie utvrdilo ve víře, že když bude jednat z pozice síly, uspěje,“ varoval v eseji pro časopis Parameters profesor Colin S. Gray z univerzity v Readingu.

Kreml kontrolují "silovici"

Agresivita ruské politiky je mimo jiné dána i tím, že Kreml kontrolují takzvaní „silovici“, což jsou bývalí agenti KGB. Není to jen Putin sám, ale podle studie Olgy Kryštankovské patří mezi siloviky 77 procent z 1016 předních představitelů státu. Přitom 26 procent má přímé vazby na tajnou službu a 51 procent bylo s KGB svázáno skrytě.

Ruský prezident Vladimir Putin

Foto: RIA-Novosti/Kremlin , Reuters

:. Ruský prezident Vladimir Putin byl agentem KGB a v Kremlu se obklopil bývalými kolegy.FOTO: RIA-Novosti/Kremlin , Reuters

Andrej Ilarionov, který byl Putinovým ekonomickým poradcem do roku 2005 , tvrdí, že přípravy na loňskou rusko-gruzínskou válku začaly už v roce 2003. Byla to první větší Moskvou řízená zahraniční intervence od roku 1978, kdy vpadl Sovětský svaz do Afghánistánu, a první taková akce v Evropě od invaze sovětských sil do Československa v roce 1968. Navíc jde o první jednostrannou vojenskou akci, která vedla ke změně mezinárodně uznaných hranic od 30. let minulého století.

Ilarionov proto varuje, že nedávný výrok americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové o potřebě resetování vztahů s Ruskem, je velmi nešťastný. Rusko to může přijmout jako tichý souhlas s jeho akcí v Gruzii, což do budoucna může být zdrojem problémů. Kromě tvrdého postupu vůči separatismu v muslimských republikách na jihu Ruska, bude Kreml chtít, aby NATO rezignovalo na další přibírání členů a dosáhnout změnu západně orientovaných režimů na Ukrajině a v Gruzii.

Za všechno může Západ

Na Rusko v současnosti dopadla naplno hospodářská krize. Stačí si přečíst ruské deníky, které znají viníka všech potíží a tím jsou Spojené státy, případně Západ. A tak zatímco v 90. letech pronášeli výroky o prohnilém západu staří komunisté, dnes šíří po internetu šestnáctiletí blogeři.

Přehlídky se konají každoročně od roku 1945.

Foto: Profimedia.cz

:. Rusko znovu často sází na demonstraci síly.
FOTO: Profimedia

Podle bývalého ruského premiéra Jegora Gajdara prochází Rusko nejnebezpečnější etapou svého vývoje – hroutí se hospodářství a státní moc spoléhá na nacionalismus a represi. Rusko tak v mnohém připomíná Německo mezi světovými válkami. A znovu chybí jasná síla, která by se těmto proudům v Rusku postavila.

„Nejničivějším a také nejdéle trvajícím odkazem Putinovy vlády je to, že rozehrál nejhorší ruské instinkty,“ soudí vedoucí redakce týdeníku Economist v Moskvě Arkadij Ostrovskij a dodává: „Místo toho, aby budoval pocit hrdosti z ruského vítězství nad Sovětským svazem v roce 1991, Putin jen prohloubil pocity porážky, která musí být odčiněna.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků