Hlavní obsah

Genocida a vyhlazování. Bosenský řezník Mladić dostal v Haagu doživotí

Bývalý velitel bosenskosrbské armády generál Ratko Mladić stráví zbytek života ve vězení za zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v první polovině 90. let. Ve středu o tom rozhodl Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Mladiče uznal kromě jiného vinným z podněcování a podílu na genocidě a etnických čistkách. Čtení rozsudku narušil Mladić svým nepovoleným výstupem, a byl proto ze soudní síně vykázán.

Genocida a vyhlazování. Bosenský řezník Mladić dostal v Haagu doživotí

Mladić byl uznán vinným v deseti z celkem jedenácti bodů obžaloby.

Doživotí pro něj navrhoval žalobce. Obhajoba naopak žádala zproštění viny v plném rozsahu, protože podle ní chybí důkazy o tom, že by Mladić krvavé čistky, které válku provázely, organizoval.

Soud shledal, že se Mladić podílel na plánování zločinů a aktivně v tomto směru vydával rozkazy. Osobně rozhodl o ostřelování civilistů v Sarajevu a vybíral také konkrétní cíle. Rovněž masakr ve Srebrenici, který soud označil za genocidu a etnickou čistku, vykonaly bosenskosrbské jednotky na základě rozkazů nadřízených, přičemž Mladić byl jejich velitelem, takže se na genocidě podílel. Soudce také připomněl Mladičův dávný výrok, že by bosenští muslimové měli být odstraněni.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Pozůstalé ženy po zabitých bosenských mužích a chlapcích sledovaly soud s Mladičem s emocemi

Video: AP

Stejně tak byli s vědomím Mladiče používáni civilisté jako lidské štíty bránící vzdušným útokům sil NATO, usnesl se soud.

Hroby obětí u Srebrenice

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Generál Mladić na snímku z roku 1993

Foto: Petar Kujundzic, Reuters

Soudce Alphons Orie na úvod shrnul, že prezentování důkazů a svědectví u soudu trvalo přes čtyři roky. Byly vyslechnuty stovky svědků a posouzeny tisíce důkazních materiálů.

Soudce pak pokračoval dlouhým výčtem zvěrstev spáchaných bosenskosrbskými jednotkami na civilistech, včetně nezletilých. Kromě jiného prohlásil, že při válečném obléhání Sarajeva, kde vojáci pod Mladičovým velením záměrně útočili na civilisty, aby šířili hrůzu, byly páchány zločiny proti lidskosti. Masové vraždy ve Srebrenici označil za genocidu a etnické vyhlazování.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Ratko Mladič na archivních záběrech

Video: Reuters

Mladiče ze síně vykázali

Čtení rozsudku probíhalo první tři čtvrtě hodiny podle plánu. Pak ale obhájce požádal Mladičovým jménem o přestávku na toaletu a hned po ní poprosil, zda by jeho klient mohl konzultovat lékaře.

Když to soudní porota zamítla, Mladić vstal a začal vykřikovat. Soudce ho upozornil, že nedostal slovo, a pohrozil, že ho vykáže ze síně. To se také nakonec stalo.

Obhájci už dříve žádali o odklad vynesení rozsudku. Poukazovali přitom na špatný zdravotní stav 74letého generála. Média dříve spekulovala, že Mladić utrpěl mrtvici. Generál však ve středu nepůsobil unaveně a v úvodu naopak s úsměvem gestikuloval před reportéry.

Ratko Mladić gestikuluje v soudní síni před vynesením rozsudku.

Foto: Pool, Reuters

Ratko Mladić na počátku svého procesu u soudu v Haagu

Foto: Pool, Reuters

Výjimečný stratég i symbol zvěrstev

Řezník z Bosny Mladić, jak se mu také začalo později přezdívat, býval důstojníkem Jugoslávské lidové armády (JNA) s výjimečným nadáním pro strategii.

Narodil se sice v Bosně, ale většinu života strávil jinde. Vyrůstal na chudém venkově, kde od dětství pomáhal s domácím hospodářstvím, protože jeho otec padl koncem druhé světové války a Mladiče, jeho sestru a bratra vychovávala jen matka.

Krátce se živil jako soustružník v Sarajevu, než se ve svých 15 letech přihlásil na vojenskou školu a odešel do Bělehradu. Na vojenské akademii v 60. letech patřil k nejlepším studentům. Po jejím vystudování byl umístěn v Makedonii, kde trávil další dekády až do prvních srážek v Chorvatsku s krátkým intermezzem v dočasně zklidněném Kosovu.

Až do té doby přitom s rodnou republikou neměl moc společného, i manželku Bosiljku, s níž měl syna Darka a dceru Anu, poznal ve službě v Makedonii. Válečný vývoj ale běžel překotným tempem.

Mladić na fotografii z roku 1993

Foto: Jerome Delay, ČTK/AP

Mladić krátce po svém zatčení

Foto: Handout, Reuters

Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadzić (vpravo) s armádním velitelem Ratkem Mladičem, duben 1995

Foto: Ranko Cukovic, Reuters

První válečné zkušenosti získal Mladić počátkem roku 1991 po převelení do Kninu - města, které se později stalo centrem Republiky srbská Krajina, neuznaného státu chorvatských Srbů. Napřesrok už byl nejvyšším armádním velitelem a měl se stát symbolem válečných krutostí včetně obléhání Sarajeva, při němž jeho jednotky rutinně ostřelovaly a zastrašovaly civilisty, a masakrů v Potočari a ve Srebrenici. Ten byl nejhorším od konce druhé světové války. Bosenskosrbské síly ve Srebrenici v létě 1995 povraždily 8000 zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců.

Srbská média v poslední fázi války spekulovala o tom, že Mladić se zcela vymkl kontrole bosenskosrbského vedení. Lidé z jeho okolí po válce tvrdili, že chování generála se dramaticky změnilo k horšímu po smrti jeho dcery. Tehdy 23letá studentka medicíny Ana se podle některých médií nemohla vyrovnat s rolí, kterou její otec hrál v brutální válce v Bosně, a po návratu z cesty do Ruska se v březnu 1994 zastřelila, údajně Mladičovou pistolí.

Mladičovi se po válce dařilo 16 let unikat spravedlnosti. Ačkoliv ho ICTY obvinil už v červenci 1995, Mladić žil do roku 2001 poměrně v klidu v Srbsku. Pak se začal skrývat. To se mu s pomocí přátel v armádě dařilo až do května 2011, kdy byl vystopován a zatčen na severu Srbska.

Nedlouho po dopadení byl vydán do Haagu.

Poslední verdikt ICTY

Proces s Ratkem Mladičem je posledním případem haagského tribunálu. Případné odvolání proti středečnímu rozsudku už převezme Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který 22. prosince 2010 ustavila Rada bezpečnosti OSN.

K MICT se už odvolal bývalý prezident bosenské Republiky srbské Radovan Karadžić, jehož haagský tribunál prvoinstančním rozsudkem ho potrestal 40 lety vězení.

Ve věznici ICTY v Haagu zemřel před 11 lety na srdeční infarkt bývalý srbský prezident Slobodan Milošević. Nedočkal se tak rozsudku v procesu, v němž byl obžalován za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během válečných konfliktů, které v letech 1991 až 1995 provázely rozpad bývalé Jugoslávie.

ICTY vyšetřoval nebo chystal vyšetřování také Aliji Izetbegoviče, prezidenta Bosny a Hercegoviny v letech 1990 až 1996 a Franja Tudjmana, autoritářského prezidenta Chorvatska. V obou případech zastavilo vyšetřování úmrtí obou politiků.

Trest vynesený ICTY si odpykala zatím jen Biljana Plavšičová, která byla po prezidentovi Radovanu Karadžičovi druhým nejvyšším představitelem, když na jaře 1992 bosenští Srbové vyhlásili vlastní stát. K ICTY se vydala dobrovolně a tribunál jí uložil trest 11 let. Plavšičová vyšla z vězení v říjnu 2009.

Verdikt, který ICTY vynesl, je jeho posledním.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků