Článek
ESA je nyní odkázána na informace od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který v současnosti ve vesmíru hlídá na 17 000 objektů. Na to nechce evropská agentura spoléhat, a proto již pracuje na detailech vesmírného programu situačního varování.
Síť několika měřících stanic by měla být schopná zachytit objekty o velikosti deseti centimetrů. Pro kosmický prostor do 2000 kilometrů nad zemským povrchem budou používány silné radarové stanice. Právě v této sféře se pohybuje nejvíce vesmírného "šrotu".
Vzdálenější oblasti budou střežit optické teleskopy. Využít k tomu bude moci agentura už některá stávající zařízení, například obří radar Tira u Bonnu či teleskop ESA na Tenerife.
Nákladné na čas i peníze
Projekt ale bude velice nákladný. Jen jeho vývojová fáze přijde do roku 2011 na 50 miliónů eur (přes 1,4 miliardy korun). Tyto peníze má ESA prý již přislíbené. Pokud se osmnáctičlenný blok poté rozhodne v projektu pokračovat, bude muset vynaložit další stovky miliónů.
"S hotovým systémem lze počítat nejdříve v letech 2017 nebo 2018," řekl serveru Spiegel Online expert ESA Holger Krag. Program si však nemá "posvítit" jen na kosmický odpad na oběžné dráze. ESA jím chce pozorovat také blízkozemní asteroidy a sluneční erupce, které rovněž představují hrozbu pro satelity.
Podle údajů ESA krouží v současnosti okolo Země zhruba 13 000 nefunkčních kosmických zařízení. Už náraz centimetrového předmětu do satelitu ho může vážně poškodit či vyřadit z provozu, upozornil ředitel Evropského střediska pro kosmické operace (ESOC) v německém Darmstadtu Gaele Winters. Funkčních družic je kolem 3300.