Článek
Doporučení komise začít jednat s Londýnem, v němž jsou směrnice pro Barniera obsaženy, také opakuje, že Velká Británie musí uznat všechny své finanční závazky, které na sebe jako členská země unie vzala.
"Nejde o trest, jde o uzavření účtů," zdůraznil v této souvislosti Barnier.
O výši částky nechtěl před novináři spekulovat. Média nejčastěji zmiňují 60 miliard eur (1,6 biliónu korun), deník Financial Times nyní uvedl částku až 100 miliard eur (2,7 biliónu korun). Barnier připustil, že EU a Londýn mají zatím na tuto otázku odlišné názory.
Otázka hranic
Třetím významným bodem, na kterém se podle názoru EU musí obě strany shodnout před tím, než se bude možné začít bavit o budoucnosti vzájemných vztahů, je otázka hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou. EU se tam chce vyhnout "tvrdé" hranici.
V první fázi jednání musí být podle návrhu zmocnění také nalezena shoda ohledně správy budoucí dohody o brexitu a ohledně řešení možných sporů.
Středeční návrh vznikl poté, co v sobotu summit 27 členských zemí EU přijal politická vodítka k jednání. V nich je jasně stanoveno rozfázování rozhovorů, tedy nejprve vyřešení "rozvodu" a teprve poté diskuse o nové budoucnosti. [celá zpráva]
Britové chtějí jednat o budoucnosti rovnou
To je něco s čím zatím britská strana nesouhlasí. Londýn si představuje souběžnou diskusi o obou těchto oblastech. Středeční krok komise ale takový postup Barnierovi fakticky znemožňuje.
Mandát, který se striktně týká jen první části vyjednávání, nyní musí státy opět probrat a potvrdit. K tomu by mělo dojít 22. května.
Samotná jednání začnou nejspíš v polovině června. Británie se mimo EU ocitne na jaře 2019, dva roky poté, co o svém záměru odejít informovala partnery v Unii.
Barnier proto vyzval k rychlému jednání, obě strany totiž podle něj tlačí čas. Britské parlamentní volby, vyhlášené na 8. června, podle někdejšího eurokomisaře nebudou mít na unijní pozici vliv.
