Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Estonii možná poslala ke dnu ponorka

Důkazy konečně leží na stole. Trhlinu v trupu ztroskotaného trajektu Estonie, o níž léta jen kolovaly dohady, se poprvé podařilo nafilmovat. Postaral se o to podmořský robot, který navzdory zákazu potápění pronikl až k místu spočinutí vraku. Záběry odvysílala v dokumentárním filmu streamová platforma Ddplay.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Estonii možná poslala ke dnu ponorka

Při nejhrůznější námořní katastrofě v poválečné Evropě v noci na 28. září 1994 nalezlo 852 lidí úděsnou smrt v rozbouřeném Baltu, jehož voda měla teplotu pouhých osm stupňů. Stalo se tak poté, co 155,4 metru dlouhý desetiposchoďový kolos estonsko-švédského rejdařství na lince z Talinnu do Stockholmu v bouři se šestimetrovými vlnami ztratil příďová vrata, pronikla do něho voda a stáhla ho ke dnu.

Mezinárodní vyšetřovací komise zřízená Estonskem, Švédskem a Finskem vydala v roce 1998 obsáhlou zprávu s konečným verdiktem: Estonia se potopila v důsledku konstrukční chyby 55 tun těžkých příďových vrat, tedy odklápěcí části přídě – nákladové rampy, kudy do útrob lodi po rampě vjížděly osobní a nákladní automobily.

Okamžitě se vyrojily výtky, protože dokument úplně pominul ohlušující ránu před odtržením odklopné přídě, o níž se zmiňují přeživší.

Výpočty ukazují na plavidlo

Vrak se zřejmě v posledních letech na mělkém dnu Baltského moře posunul, takže z pravoboku je nyní vidět více. Otvor o délce přibližně čtyři metry a s 1,20 metru v nejširším bodě mohl podle odborníků vzniknout, když loď dopadla na zem, nebo před kolizí. Lars Angström, někdejší poslanec parlamentu ve Stockholmu, od samého počátku pochyboval o teorii vadné rampy.

„Výpočty naznačují, že díru mohlo způsobit něco o hmotnosti tři tisíce tun při rychlosti čtyři uzle, případně tisíc a jeden a půl uzlu,“ říká. Jinak řečeno: nemůže ji mít na svědomí kontejner, jenž zpravidla váží nejvýše 30 tun.

„Muselo to být plavidlo, zřejmě ponorka,“ nepochybuje v televizi ARD Angström a dodává: „Civilní loď by neměla důvod srážku držet tak dlouho a odhodlaně v tajnosti, takže všechno ukazuje na válečnou loď.“

Úřady vyhlásily Estonii za podmořský hřbitov, proto i nyní platí zákaz potápění. Dva členové týmu dokumentaristů proto nyní čelí obvinění z narušení klidu mrtvých. Streamovací platforma však svůj počin obhajuje s odvoláním na právo na informace a na to, že přeživší i příbuzní obětí se domáhají toho, aby se dozvěděli, co se tehdy za chladné noci odehrálo.

Estonsko povede nové vyšetřování

Jak se Estonia skutečně potopila, proč muselo zemřít tolik lidí? Takové otázky si klade tehdejší pasažér Anders Eriksson od doby, kdy ho před 26 lety vylovili finští záchranáři. „Když jsem viděl ty záběry, ulevilo se mi,“ svěřil se švédské televizi TV4. „Dokládají, že trhlina není výmyslem. Případ se musí znovu otevřít, objasnit, korektně a ve stylu padni komu padni,“ podotkl.

Estonský premiér Jüri Ratas rovněž vyzývá k obnově vyšetřování. Hovořil s vládami Švédska a Finska. Shodli se na tom, že Estonsko povede „možné“ nové vyšetřování.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků